Úvod

Pandemie Covid-19 obrátila celý svět vzhůru nohama. Globální krize přitom nezačala poklesem poptávky nebo produkce, ale hned třemi problémy najednou: kolapsem poptávky, narušením výroby a narušením dodavatelského řetězce. V důsledku toho globální HDP v roce 2020 klesl ve srovnání s rokem 2019 o 3,3 % (WEO April 2021) a zatímco světový obchod zaznamenal v průměru pokles o 5%.

Česká republika, Slovensko, Polsko a Německo: Dopady covid-19 na jednotlivé sektory v roce 2020

Dopad krize na různá odvětví v těchto zemích je podobný, ale vykazuje i značné odlišnosti. Ve všech čtyřech sledovaných zemích - České republice, Polsku, Slovensku a Německu, byl silně zasažen automobilový průmysl, i když jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly. Podle Evropské asociace výrobců automobilů byly průměrné tržby v roce 2020 v Německu a České republice o 19 % nižší než v roce 2019. Již v roce 2019 byly ale tržby menší než v předchozím roce. V Polsku a na Slovensku byl pokles výraznější (23 %, respektive 25 %). Kromě přerušení výroby se projevil i propad poptávky, která klesla především kvůli velmi přísným uzávěrám a nejistotě ohledně vývoje pandemie.
 
Dalším odvětvím, které samozřejmě značně utrpělo, je cestovní ruch. Podle údajů Fitch Solutions poklesly mezinárodní turistické příjezdy do Německa o 69 %, do České republiky o 64 % a do Polska a na Slovensko o 50 %, přičemž tyto poklesy lze vysvětlit uzavřením hranic a zároveň i tím, že řada lidí přišla o své příjmy. To následně ovlivnilo zisky společností v cestovním ruchu. Sektor cestovního ruchu je ve vztahu k daným ekonomikám jen malý, a proto byl dopad pandemie z makroekonomického hlediska nevýrazný.
 
Dalším silně zasaženým sektorem je doprava a logistika. Letecká doprava v Německu loni přišla o 45 % tržeb. Postižen byl také sektor vodní dopravy, který je klíčový pro přesun zboží z německé průmyslové oblasti. Vodní doprava loni zaznamenala celonárodní pokles zhruba o 17 %. V ostatních třech zemích byl dopad v dopravě a logistice méně závažný, ačkoli se zdá, že pozemní doprava (silniční a železniční) byla ovlivněna ve všech čtyřech zemích stejně. Pokles reálných tržeb se pohyboval mezi 6% až 10%.
 
Ve všech čtyřech sledovaných zemích dosáhl nejlepšího výkonu farmaceutický sektor.  Kromě toho se zvýšila domácí produkce, protože celosvětová zdravotní krize zvyšuje poptávku po lécích.
 

Co tato odvětví čeká v roce 2021?

V roce 2021 by měla růst všechna odvětví. Není překvapením, že premiantem bude především automobilový průmysl, a to vzhledem k opravdu velkému poklesu v roce 2020. Dosažení předkrizové úrovně však alespoň v České republice, Polsku a na Slovensku ještě několik let potrvá. Aktuálně jsou největším rizikem automobilového průmyslu potíže s dodávkami polovodičů. Tento globální problém v některých zemích zpomaluje dokonce dočasně paralyzuje výrobu.

Cestovní ruch, doprava a strojírenství by rovněž měly zaznamenat výrazné oživení. Vývoj cestovního ruchu ale do značné míry závisí na pokroku v očkování a dalším vývoji pandemie. Jakékoli další zpoždění očkovacího programu v EU nevyhnutelně oddálí znovuotevření ekonomiky a cestovní ruch negativně ovlivní. Ve farmaceutickém odvětví by vzhledem k relativně úspěšnému loňskému roku měl být růst v roce 2021 nízký anebo dokonce záporný.

Jaká jsou hlavní rizika a výhled?

Automobilový sektor se potýká s řadou rizik. Jedním z nich je Brexit. Přestože k němu již došlo, jeho důsledky jsou stále v raných fázích. Druhým rizikem jsou cíle v oblasti emisí CO2, které budou pro výrobce automobilů představovat značné náklady. S tím souvisí i ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem a růst prodeje elektromobilů, což si vyžádá vysoké investice. A v neposlední řadě je rizikem současné narušení dodávek polovodičů, které v první polovině roku 2021 představuje významné riziko pro globální produkci.

Na farmaceutický sektor měli během krize značný vliv politici a rizikem je, že se do něj budou snažit zasahovat i nadále a například ovlivňovat ceny. Kromě toho po krizi velmi pravděpodobně přijdou úsporné programy, a ty by mohly v některých zemích vést k vládním škrtům ve zdravotnictví a v úhradě léků. Další hrozbou je nacionalistická politika.

V krátkodobém horizontu ovšem záleží především na proočkování populace v Evropě. Očkování zatím do značné míry zaostává, a tím se návrat k normálu zpožďuje. Mezitím se objevují nové mutace, které by mohly omezit účinnost vakcinace, a tak prodloužit pandemii a prohloubit její dopad na ekonomickou činnost. To by výrazně ovlivnilo odvětví cestovního ruchu, které nejspíš dosáhne úrovně před pandemií nejdříve před rokem 2023.

Jedním z důsledků váhavého rozjezdu očkování může být slabší ekonomické oživení, než se aktuálně předpokládá a může dojít ke ztrátě pracovních míst a bankrotu více společností. Je třeba zdůraznit, že doposud se velké vlně bankrotů předcházelo jen díky rozsáhlým podpůrným opatřením. Ta byla podle dubnových odhadů MMF 27,8 % HDP v Německu, 5,4 % v Polsku, 4,4 % na Slovensku a 15,4 % v České republice.

 

Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com