Zatímco Evropu ovládá druhá vlna pandemie covid-19, mnozí si kladou otázku, zda se podaří udržet oživení, kterému se evropská ekonomika těšila po uvolnění přísných opatření. Reálné HDP EU spadlo ve druhém čtvrtletí letošního roku o výrazných 11,4 % a indikátory naznačují, že velké evropské ekonomiky dosáhly v dubnu nebo v květnu svého dna.

Západoevropský výrobní sektor je odolný

V západní Evropě začalo oživení s narůstajícími případy infekce ztrácet dech už v létě, což si vybralo svou daň především v oblasti cestovního ruchu a pohostinství. Na druhou stranu, situace ve výrobním průmyslu se zatím stále narovnává. K tomu přispělo především obnovení výrobního sektoru v Číně, který pohání export. V ročním vyjádření hovoří nedávné prognózy MMF o částečném oživení od příštího roku. Po letošním očekávaném poklesu reálného HDP eurozóny o 8,3 % a HDP Británie o 9,8 % se v roce 2021 v eurozóně předpokládá růst reálného HDP 5,2 % a v Británii 5,9 %. Tento scénář je všem stále velmi nejistý, zejména vzhledem k nedávným opatřením proti šíření druhé vlny nákazy, která přijímá řada zemí. Otázkou také zůstává, kdy bude k dispozici vakcína pro veřejnost. Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku proto není v postižených zemích vyloučen návrat k negativnímu růstu HDP. Pokud jde o Británii a její nejdůležitější obchodní partnery v regionu jako je Irsko, Nizozemí a Belgie, situaci by dále zkomplikoval Brexit bez dohody, který je čím dál tím pravděpodobnější a znamenal by pro firmy další zvýšení obchodních nákladů a administrativní zátěže. Termín 31. prosince se přitom blíží a čas na dohodu se rychle krátí.

Pokles hospodářské aktivity v Polsku je menší než u jeho regionálních partnerů

Ve střední Evropě potvrzuje oživení ekonomických aktivit posilující trh práce a index PMI, který se v Polsku a České republice pozvolna vrátil na úroveň nad 50 bodů. Průmyslová výroba se pozvolna zotavuje, i když ještě nedosáhla před pandemické úrovně. Rodící se oživení ovšem ohrožuje další vlna infekce covid-19, a to nejen v České republice ale i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku, kde v průběhu září a října denně významně vzrůstá počet nových případů. V této souvislosti se proto v roce 2020 očekává negativní růst reálného HDP a ohledně dalšího vývoje v blízké budoucnosti panuje obrovská nejistota.

Mezi středoevropskými zeměmi jsou přitom značné rozdíly: očekává se, že pokles v Polsku (-3,6%) - které má nejvíce diverzifikované vývozní trhy a je méně závislé na automobilovém průmyslu, bude méně výrazný než u jeho regionálních partnerů, jako je Maďarsko (-6,1%), Česká republika (-6,5%) a Slovensko (-7,5%). Mírná úroveň veřejného dluhu, dluhu domácností a nefinančních společností pomohla před krizí absorbovat část šoku. Ale nyní jsou kromě rizika souvisejícího s covid-19 na scéně i další problémy - rizika z předčasného ukončení podpůrných opatření, mezinárodní obchodní napětí a možné dopady tvrdého Brexitu.

Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com and Florence Thiéry – f.thiery@credendo.com