Události

28. června oznámila EU a Mercosur (ekonomický obchodní blok zahrnující Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay) dosažení rozsáhlé obchodní dohody. Jejím cílem je odstranit obchodní cla a poskytnout evropským společnostem přístup k veřejným nabídkovým řízením v zemích obchodního bloku Mercosur.  Pokud jde o snižování cel, jedná se o vůbec největší dohodu, jaké kdy EU dosáhla. Dohoda v průběhu desetiletého přechodného období plně liberalizuje více než 90 % obchodu mezi oběma obchodními bloky a cla na evropské zboží vyvážené do zemí Mercosuru by měla být ročně nižší o 4 miliardy EUR. Jde navíc o historicky první obchodní dohodu, kterou Mercosur od svého založení v roce 1991 uzavřel. Dohoda, jejíž vyjednávání trvalo 20 let, musí být ale ještě ratifikována oběma stranami.

Dopad ratifikace dohody

Očekává se, že obchodní dohoda bude mít značný dopad jak na EU, tak na země Mercosuru. Zemím Mercosuru dohoda pomůže diversifikovat exportní trhy a odpoutat se od Číny. Na obou stranách pak schválení této dohody pravděpodobně v dlouhodobém horizontu podpoří růst reálného HDP. Reálný dopad obchodní dohody ale bude v jednotlivých sektorech odlišný. Zatímco některé sektory budou vzhledem k silnějšímu exportu z dohody těžit, jiné se budou muset vypořádat s vyšší konkurencí.

Vítězové a poražení
Zdá se, že na první příčce se umístí jihoamerické zemědělství, zejména pokud jde o hovězí a drůbeží maso a cukr.
Hovězí
I přes pozitivní vliv nelze očekávat, že by dohoda vedla v jihoamerických státech k výraznému zvýšení produkce hovězího. Státy Mercosuru budou moci do Evropy ročně vyvážet navíc jen 99 tisíc tun hovězího (to bude podléhat sníženému clu 7,5 %). Pro srovnání - nyní mohou vyvážet 200 tisíc tun a z toho 45 tisíc tun podléhá čtyřiceti až pětačtyřicetiprocentnímu clu. Země Mercosuru ovšem v roce 20181 vyprodukovaly kolem 14 100 000 tun a z toho 3 400 000 tun hovězího šlo na export. Osvobození od cla tak zvýší celkový export hovězího ze zemí Mercosur přibližně o tři procenta. I tento minimální nárůst ale evropští výrobci pocítí. Nárůst dovozu totiž odpovídá 27 % dovozu hovězího masa v roce 2018 a představuje 1,2 % evropské spotřeby.
Drůbež
Co se týče vývozu drůbeže do EU, dalších 180 tisíc tun bezcelního exportu je ve srovnání s domácí produkcí zemí Mercosur malé množství. Tvoří ale 5 % celosvětového vývozu zemí Mercosuru. Z evropského hlediska toto množství odpovídá 25 % dovozu a představuje 1,5 % evropské spotřeby drůbeže.
Cukr
U cukru neplatí jednotná pravidla pro všechny země. Brazílie, největší světový producent cukru, velkorysé podmínky nedostane, zatímco Paraguayi, která v produkci cukru drží 57. příčku, může do EU bezcelně vyvézt 10 tisíc tun cukru (což je 7 % její domácí produkce a 12 % jejího exportu). Kvóta na cukr je však pro evropský trh celkově zanedbatelná (představuje 0,1 % produkce a 0,7 % dovozu).
 
Problémy pocítí jihoamerické ocelářství a automobilový průmysl
Tam, kde jsou vítězové, najdeme i poražené. K obchodní dohodě je velmi skeptický brazilský ocelářský průmysl. Panují obavy, že brazilský trh zaplaví evropské výrobky vyrobené z levných komponentů. Výrobní náklady jsou v Brazílii o 10 % vyšší než v zahraničí a brazilský trh je téměř přehlcen. Lze tedy očekávat, že se ocelářství bude potýkat s vážnými problémy. Kromě ocelářství by mohl být v zemích Mercosuru tvrdě zasažen také dlouhodobě chráněný automobilový průmysl. V případě zrušení cel na dovoz automobilů (ve výši 35 %) a náhradních dílů (ve výši 14 – 18 %) by byla auta vyráběná v Evropě mnohem konkurenceschopnější než automobily vyráběné v zemích Mercosuru. Zrušení cel nejvíc postihne Argentinu, a to kvůli obecně známé nedostatečné produktivitě tamního automobilového průmyslu.
 
I po dvaceti letech je konec stále v nedohlednu
Jednání o dohodě Mercosur-EU bylo jedním z nejdelších obchodních jednání mezi státy na světě. Uzavření dohody trvalo dlouhých 20 let a jde o vůbec první dohodu, kterou Mercosur mimo své území uzavřel. Nicméně konec je stále ještě v nedohlednu. Ratifikace dohody bude dlouhý proces, který může trvat léta. V rámci obchodního bloku Mercosur může být největší překážkou při schvalování dohody Argentina. Zemi v říjnu čekají prezidentské volby, kde bude o znovuzvolení usilovat prezident Macri, jehož největším konkurentem je protekcionistická strana v čele s Albertem Fernándezem a bývalou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchner. Pokud ve volbách vyhrají, k ratifikaci dohody v Argentině zřejmě nedojde.

Také na evropské straně panuje nejistota, a to vzhledem k novému Evropskému parlamentu a opozici zemědělců (zejména z Francie, Polska a Irska) a otázkám, které se týkají životního prostředí.

Shrnutí

V případě, že dojde k ratifikaci dohody o volném obchodu, pocítí pozitivní vliv především jihoamerické zemědělství, které bude těžit z diverzifikovaných a stabilnějších exportních trhů. Druhou stranou mince bude hrozící konfrontace mezi evropským a méně konkurenceschopným jihoamerickým průmyslovým zbožím, z níž by země Mercosuru nemusely vyjít vítězně. Klíčem k přežití těchto odvětví v zemích Mercosuru bude zlepšení konkurenceschopnosti. Pokud se to nepodaří, bude se sektor do konce přechodného desetiletého období postupně konsolidovat.

Analytici: Jolyn Debuysscher – J.Debuysscher@credendo.com
                Matthieu Depreter – M.Depreter@credendo.com


1 70 % z toho pochází z Brazílie