Po zavedení amerických cel na hliník a ocel vyhlásily USA nová celní opatření v dalších odvětvích. Odpověď Číny na sebe nenechala dlouho čekat.

Události

15. června prezident Donald Trump oznámil dvě vlny 25% cel na dovoz z Číny v celkové hodnotě 50 miliard USD.

První vlna těchto celních opatření začala platit 6. července a zasáhla 818 produktů z různých odvětví. Dvě třetiny z nich se týkají strojírenství, nová cla ale do značné míry  sahají i do odvětví informačních a komunikačních technologií a zahrnují také některé produkty automobilového a dopravního průmyslu. Ve druhé vlně by cla měla postihnout okolo 284 produktů především z odvětví plastů. Potenciálně by ale mohla postihnout i další obory, například dopravu nebo odvětví kovů. V tom případě by zasáhla další výrobky z oceli a hliníku, které dosud nebyly předmětem předchozích celních opatření.

Odpověď Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Peking na situaci okamžitě reagoval uvalením 25% cla na dovoz z USA ve výši 50 miliard amerických dolarů. Nová cla si berou na mušku především zemědělské produkty (sóju, hovězí, bavlnu apod.), whisky a automobily. Druhá plánovaná vlna by se pak dotkla zejména dovozu energetických produktů z USA.

Proč se USA vrhá do obchodní bitvy proti Číně?
Donald Trump obviňuje Čínu ze zneužívání amerických firem a nepoctivých praktik, které Čína používá k získávání duševního vlastnictví a technologií. Další motivací je snaha o snížení obchodního deficitu USA. Čínská vláda chce proti těmto jednostranným opatřením bojovat za každou cenu.

Obchodní válka mezi USA a Čínou bude mít vliv na globální ekonomiku a obchod a pravděpodobně se neobejde ani bez následků pro ostatní země, zejména ty s otevřenou ekonomikou orientovanou na export. Podle ekonomického modelu, který nedávno zveřejnila agentura Reuters, patří mezi pět zemí s nejotevřenější ekonomikou také Česko. Model srovnává státy podle míry jejich účasti v globálních dodavatelských řetězcích, které WTO určuje pomocí hodnoty vývozu jednotlivých zemí.

Dopad na riziko jednotlivých odvětví

Na základě podílů zboží na vývozu do Číny u nichž se nová cla uplatňují (viz grafy 1 a 2), lze odhadnout, které sektory budou nejvíce zasaženy. V krátkodobém horizontu to bude zejména americké zemědělství. Problémy pocítí producenti sóji a v menším rozsahu také producenti bavlny.

Naopak v Číně bude dopad na jednotlivá odvětví jen mírný. Nejvíce utrpí strojírenství a elektronika spolu s informačními technologiemi, ale nezasáhne je tolik jako některá americká odvětví. Na seznamu jsou převážně high-tech výrobky, které tvoří jádro plánu "Made in China 2025", jehož cílem je učinit z Číny technickou supervelmoc.

Celní opatření pravděpodobně povedou k přesměrování obchodních toků, ale ne k významným ztrátám pokud jde o objem zboží. A navíc, tam kde je poražený, je vždy také vítěz. V tomto případě to budou čínští výrobci sóji, kteří by měli opatření na dovoz zemědělských produktů z USA využít ve svůj prospěch.

Zaostřeno na zemědělství a agrobusiness

Nejvíce zasaženým odvětvím bude pravděpodobně zemědělství a s ním spojené podnikání. Pokud jde o produkty, opatření se hodně dotkne sóji, kukuřice, bavlny, tabáku, rýže, ovoce a hovězího. V grafu č. 3 se můžete podívat na přehled cenového vývoje těchto produktů od roku 2016.

 

25% clo na dovoz sóji platné od 6. července bude podle American Soybean Association pro toto odvětví katastrofou. Zdaleka největší podíl vývozu sóji (57 %) totiž směřuje do Číny (viz graf 4). V roce 2016 putovalo z USA do Číny 41 % sóji a Spojené státy tak byly druhým největším importérem sóji hned za Brazílií (46 %) – viz graf č. 5. Sója má tudíž jak v americké, tak v čínské ekonomice významnou roli. Tato obchodní válka proto může destabilizovat venkovskou ekonomiku USA a očekává se, že americký ministr zemědělství výrobcům pomůže nákupem přebytku produkce sóji, aby konečný dopad čínského opatření zmírnil.

 

Celní opatření de facto znamenají vyloučení americké sóji z čínského trhu, což oslabí vyjednávací pozici Číny vůči ostatním dodavatelům, neboť zbývající globální produkce sóji k uspokojení čínské poptávky nestačí. To v krátkodobém horizontu povede k nárůstu cen sójových bobů, což v důsledku nevyhnutelně zvýší konečnou cenu vepřového a kuřecího masa na čínském trhu, protože čínský a vepřový průmysl spotřebovává značné množství sóji.

Čína tedy bude hledat nové dodavatele, a z toho mohou těžit země jako Brazílie nebo Argentina, i když letošní produkce bude v těchto zemích nižší než loni. Dalšími zeměmi, které na situaci mohou vydělat, může být Uruguay, Kanada a Ukrajina. Lze proto očekávat reorganizaci světových obchodních toků, přičemž nejdůležitějším dodavatelem Číny by se stala Jižní Amerika, zatímco USA by dodávaly zbytku světa. Z celních opatření budou nejvíce těžit čínští producenti sóji. Na druhé straně barikády se ocitnou zemědělské firmy, kterým se díky dražší sóje zvednou náklady.

Pokud jde o bavlnu, v roce 2016 putovalo na export 71 % americké produkce, 12 % bylo určeno na vývoz do Číny, která je třetím největším dovozcem bavlny z USA hned po Vietnamu (14 %) a Hondurasu (12%). Lze tedy očekávat, že cena bavlny v USA klesne, což poškodí příjmy zemědělců. Nízká cena bavlny bude na druhé straně dobrou zprávou pro americký a stejně tak i pro turecký textilní průmysl. 

Dopady na automobilový průmysl v Číně i USA

Aktuální cla, která platí pro automobilový průmysl jsou ve výši 25 % na dovoz automobilů do Číny a 2,5 % na dovoz automobilů do USA. 15. června oznámily USA a Čína další cla na některé výrobky z tohoto sektoru a část těchto opatření vstoupila v platnost již 6. července. To se týká motocyklů, náhradních dílů a automobilů (bez ohledu na motor, pohon atd.) a také autodílů.

Čína je, pokud jde o automobily, velkým trhem, jen s malým podílem dovezených automobilů. Z hlediska celkového prodeje tvoří dovezené automobily jen 4 %, což zahraničním dovozcům nabízí velké příležitosti. V současné době mají Spojené státy s Čínou výrazný obchodní přebytek. Vyšší čínská cla na automobilový obchod by proto výrobce automobilů v USA vážně zasáhly.

Plasty – potenciální cíl obou zemí

Čínský plastový sektor je potenciálním cílem další vlny amerických celních opatření. Odvětví je ale na americkém trhu závislé jen velmi málo, protože odhadovaný čínský export do USA činí méně než 1 % celkových prodejů. Uvalení cla by tak mělo jen minimální efekt.

Také americký plastový a petrochemický průmysl je zahrnutý na seznamu dalších množných opatření o jejichž implementaci ještě nebylo rozhodnuto. V době, kdy se masivně investuje do nových výrobních kapacit a expanzí stávajících zařízení, z nichž některá se specificky zaměřují na vývoz do Číny, by taková opatření byla významná. Čína byla v roce 2017 třetím největším exportním trhem pro americké plasty a plastové výrobky hned za Kanadou a Mexikem. Nicméně v roce 2016 vývoz plastů do Číny představoval pouhá 2 % výroby (včetně domácích tržeb).

Americký energetický sektor – další možný cíl Číny

Americké energetické produkty (ropa, uhlí, ale nikoli zkapalněný zemní plyn) jsou na seznamu položek, na které může Čína potenciálně zaměřit svá celní opatřené v druhé vlně. Vývoz ropy, plynu a uhlí z USA do Číny od roku 2016 prudce stoupá i v souvislosti se zrušením omezení na vývoz ropy z domácí výroby (prosinec 2015). Čína je cílem téměř 20 % vývozu ropy z USA. Výrobci proto budou muset hledat nové trhy.

Kompletní analýzu (v angličtině) najdete zde.