Silný ekonomický růst

Z ekonomického hlediska prochází Maďarsko již několik let pozitivním vývojem. Výjimkou nebyl ani rok 2017 se čtyřprocentním růstem HDP, který by se měl udržet i letos. Hlavním motorem ekonomického růstu jsou prostředky z evropských fondů a pokračující pokles nezaměstnanosti. Ta byla v květnu 2018 jen 3,7 %. To vede k výraznému zvýšení disponibilního příjmu. Nicméně i přes tyto pozitivní skutečnosti stojí v cestě dalšímu růstu některé překážky.

V první řadě se země ve všech odvětvích potýká s nedostatkem kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly. Nejhorší je situace ve stavebnictví, kde v poslední době prudce stouply ceny. Nedostatek pracovních sil zvyšuje tlak na mzdy a ve vztahu k sousedním zemím poškozuje konkurenceschopnost Maďarska, které díky tomu zaznamenává nejsilnější nárůst mezd v regionu – viz graf 1.

Další nebezpečí představuje pro maďarskou ekonomiku riziko normalizace měnové politiky USA, protože podíl závazků z portfoliových investic (za něž převážně dluží vláda) představoval v roce 2017 téměř 40 % HDP. V této souvislosti by zvýšení globální úrokové sazby zvýšilo náklady na (re)financování a obsluhu dluhu.

Třetím rizikem je silný růst domácí poptávky. V kombinaci s očekávaným oslabením maďarského forintu by mohlo dojít k posunu inflace nad cíl Maďarské centrální banky (MNB), a to na 4 %. Pozitivní však je, že se inflace držela v cílové oblasti MNB jak v roce 2017 (2,4 %), tak i ve druhém čtvrtletí 2018 (3,1 %). Devalvace místní měny by i přes klesající tendenci korporátních dluhů vystavila společnosti tlaku, protože více než třetina korporátního dluhu je denominována v zahraniční měně.

Maďarskou ekonomiku nejspíš ovlivní obchodní válka a politické napětí

Příčinou hospodářského zpomalení by mohlo být mezinárodní prostředí, protože maďarská ekonomika je velmi otevřená a úzce spojená s evropským dodavatelských řetězcem, konkrétně s Německem. To je největším dovozcem maďarského zboží, ale zároveň největším dodavatelem zboží do Maďarska (27 % vývozu / dovozu v roce 2017, viz graf 3). Další významnější maďarské exportní trhy, Rumunsko a Itálie, zůstávají až daleko za Německem. Spojené státy americké a Čína zaujímají 11. a 13. místo, přičemž exportní hodnoty představovaly pouze 2,8 %, respektive 2,3 % maďarského vývozu. Export na evropský trh tak představuje 80 % celkového maďarského exportu.

Podobně jako u mnoha dalších zemí v regionu se na vývozu nejvíce podílejí tři hlavní odvětví: elektrická strojní zařízení (20 % veškerého vývozu zboží), strojní zařízení (18 %) a automobilový průmysl (17%). Tyto sektory jsou úzce spjaty nejen s německou, ale také se slovenskou, francouzskou a českou ekonomikou. Přestože je maďarský export více diverzifikovaný než ten český, z geografického a produktového hlediska zůstává relativně koncentrovaný. V souvislosti se vzrůstajícím americkým protekcionismem může jakýkoli pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení cel na odvětví oceli (25 %) a hliníku (10 %) ovlivnit maďarskou ekonomiku. Cla na evropské automobily by poškodila německý automobilový průmysl a nepřímo také většinu maďarského průmyslu.

Bez povšimnutí by nemělo zůstat ani politické riziko. Evropský parlament nedávno aktivoval článek 7, podle kterého může být mimo jiné rozhodnuto o pozastavení hlasovacího práva člena EU. Aktivace článku pravděpodobně nepovede k přímým ekonomickým opatřením proti Maďarsku. Nicméně vzrůstající napětí mezi oběma stranami by mohlo vést k tomu, že Evropská unie ve střednědobém horizontu přezkoumá finanční prostředky přidělené Maďarsku (rozpočet na období 2021-2027). Napětí mezi EU a Maďarskem navíc může ovlivnit vnímání investorů, což může dolehnout na  objem přímých zahraničních investic v zemi.

Otevřená maďarská ekonomika, jejímž hlavním motorem je export, těží ze silného ekonomického růstu svých obchodních partnerů. Jejich ekonomické zpomalení a nebo narůstající obchodní protekcionismus by maďarské hospodářství mohly negativně poznamenat. Nejvíce zasaženým odvětvím by bylo strojírenství, a také automobilový průmysl.

Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com