Současná hospodářská krize vyvolaná pandemií covid-19 má v kombinaci s cenovým komoditním šokem očekávaný výrazný dopad na klasifikaci krátkodobého politického rizika mnoha zemí, které se nyní potýkají s nedostatkem likvidity. Řadě z nich se výrazně snížily příjmy, například z ropy a cestovního ruchu, bojují s odlivem kapitálu a komplikovanějším přístupem na kapitálové trhy. Mají tudíž problém překlenout svůj zahraniční dluh nebo získat nové finanční prostředky. Zatímco vyspělé ekonomiky disponují dostatečným prostorem, aby podpořily své hospodářství prostřednictvím fiskálních a monetárních opatření, u rozvojových zemí a zemí s nízkými příjmy je situace často odlišná.

Ve světle masivních otřesů způsobených pandemií covid-19 revidovala společnost Credendo klasifikaci krátkodobého politického rizika všech zemí. Podrobnosti najdete v následující analýze.

Kompletní článek (v angličtině) je k dispozici zde.

Příjmy státního rozpočtu jednotlivých zemí klesají v současné situaci z několika důvodů a Credendo identifikovalo následujících pět faktorů:

V první řadě je to očekáváný prudký propad příjmů z cestovního ruchu. Ten se kvůli zrušení letů a opatřením souvisejícím s pandemií doslova zastavil. Tato situace celosvětově zasáhla 75 zemí, pro které příjmy z cestovního ruchu představují více než 10 % celkových příjmů z vývozu zboží a služeb. Dopad na tyto země bude výrazný a nejvíce ho pocítí malé ostrovní státy, jako například Seychely nebo Maledivy.

Za druhé je to ropný cenový šok, který se jako vlna šíří ekonomikami všech vývozců ropy. Ceny ropy se od začátku roku propadly téměř o 50 % a lze očekávat, že budou výrazně nižší, než se pro rok 2020 původně předpokládalo. Zatímco na straně nabídky může dohoda v rámci skupiny OPEC potenciálně ceny podpořit, na straně poptávky bude dopad nadále značný. Ceny ropy proto pravděpodobně zůstanou po zbytek roku 2020 nižší než v roce 2019. Tato situace nejvíce ovlivní země jako jsou například Angola, Alžírsko, Irák a Saúdská Arábie.

Za třetí je pod tlakem také export dalších komodit. Například ceny bavlny se od začátku letošního roku do konce března snížily o 27 %, ceny zinku o 25 %, ceny mědi o 20 % a ceny kakaa o 8 %. Příjmy zemí, které jsou silně závislé na vývozu těchto produktů, tudíž klesají (např. Zambie, Pobřeží Slonoviny, Demokratická republika Kongo, Benin a Chile). Kromě poklesu cen existuje riziko, že se objem vývozu sníží, protože továrny zůstávají zavřené a hospodářská aktivita na cílových trzích se zpomaluje. Pokud by vyspělé ekonomiky vstoupily do recese ve tvaru U nebo L, mohl by se tento propad ještě prohloubit. Čím déle krize a s ní související opatření trvají, tím více je takový scénář pravděpodobný.  

Kromě cen komodit pravděpodobně utrpí i vývoz dalšího zboží a služeb. Je zřejmé, že země zasažené koronavirem snižují nedůležitý import. Vývozci mířící na tyto trhy proto pravděpodobně zaznamenají snížení svého exportu.  Kromě výrazného ovlivnění vývozu zboží v rámci Evropy, lze očekávat i značné dopady na export z dalších zemí jako je například Kambodža, Tunisko, Argentina a Paraguay, které vyvážejí významnou část své produkce do zemí zasažených koronavirem.

Ani remitence a příjmy z pracovní činnosti nejsou imunní vůči uzavírání hranic a prudkému poklesu ekonomické aktivity zemí, kde migranti pracují. To může mít výrazný dopad na země s nízkými a středními příjmy, pro které remitence představují významný zdroj financí (například Libérie, Haiti, Egypt, Honduras, Kyrgyzstán a Tádžikistán).

Všechny tyto otřesy mají na platební bilanci dvoustranný vliv. Zatímco na jedné straně vedou ke snížení příjmů z exportu u zemí, které vyvážejí zboží nebo služby, na druhé straně snižují některým zemím dovozní potřeby. To je v souvislosti s poklesem cen výrazně patrné především u velkých dovozců ropy a plynu jako je Pákistán, Etiopie, Jordánsko, Tanzanie nebo Indie, které mohou těžit z aktuálně nízkých cen. Likviditu zemí ovlivní i značný odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů, které již zaznamenaly bezprecedentní pokles portfoliových investic a pravděpodobně dojde i ke snížení přímých zahraničních investic. Devizové rezervy nebo i směnný kurz se tak mohou ocitnout pod tlakem, což by následně vedlo k problémům při plnění externích závazků.  Řada zemí proto nejspíš zavede devizové kontroly nebo požádá o pomoc MMF, což již učinil rekordní počet zemí.

Ve světle těchto velkých otřesů revidovala společnost Credendo klasifikaci krátkodobého politického rizika všech zemí, a to vedlo ke snížení ratingu 34 z nich. U sedmi z nich se jedná dokonce o sestup o dvě příčky (Belize, Ekvádor, Grenada, Maledivy, Omán, Svatá Lucie a Senegal). Přehled všech zemí, kterým byl snížen rating krátkodobého politického rizika, najdete v následující tabulce: