Téměř stejně tak rychle jako pandemie se v mnoha zemích po celém světě rozšířila i opatření, jež jednotlivé země přijímají proti nákaze covid-19. Nařízení, která jsou účinná v boji proti onemocnění (např. omezení volného pohybu osob, uzavření hranic apod.), bohužel zároveň dramaticky omezují ekonomický růst a podmínky pro podnikání. Světová ekonomika se náhle a neočekávaně zastavila v rozsahu, který nemá v mírových časech obdoby. MMF v letošním roce očekává pokles světového hospodářství o 3 %, což představuje nejhorší výsledek od velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, a jak vyspělé, tak i rozvojové ekonomiky se ocitnou v recesi.

I když stále není jasné, jak dlouho se bude pandemie šířit, jisté je, že covid-19 a prudký pokles cen komodit způsobil hospodářskou krizi, která pravděpodobně zasáhne mnoho (zejména rozvojových) zemí.  Jak bude vypadat další vývoj? Vzhledem k chystaným podpůrným ekonomickým opatřením, je hlavním scénářem postupné zotavení ekonomik. To ovšem zabere řadu měsíců v závislosti na šíření viru, opatřeních ke zmírnění pandemie a hrozbě druhé (nebo dokonce třetí) vlny infekce, kdy bude záležet na tom, kolik času mezitím firmy i domácnosti získají na finanční zotavení. Mezi délkou uplatňování opatření proti šíření viru, amplitudou ekonomického poklesu a dobou potřebnou pro oživení ekonomiky existuje přímá souvislost.

Komodity pod tlakem
Kolaps hospodářské činnosti a obchodu v důsledku pandemie covid-19 měl značný dopad na poptávku po komoditách, a tedy i na jejich ceny. Zejména v ropném průmyslu se pokles poptávky aktuálně odhaduje na téměř 30 %. Následný šok vyvolaný bojem o podíl na trhu mezi Saúdskou Arábií a Ruskem přinesl další tlak na ceny ropy, které se od začátku roku snížily na polovinu. Přední světoví producenti se 12. dubna dohodli na snížení těžby o 9,7 milionů barelů denně, což představuje téměř 10 % celosvětové produkce. Ani takto výrazně omezená těžba ale pravděpodobně nevykompenzuje pokles poptávky a vzhledem k rozsahu a dopadům pandemie se ceny ropy na úroveň z konce roku 2019 jen tak nevrátí.
 
Krize platební bilance na rozvojových trzích
I země, které zatím pandemie příliš nezasáhla, mohou její následky výrazně pocítit, ať už to bude pokles cen komodit, pokles příjmů z cestovního ruchu, pokles zahraniční poptávky, nižší remitence, prudké zhoršení globálních finančních podmínek, narušení dodavatelských řetězců nebo uzavírání hranic. Mezi zeměmi existují velké rozdíly ve schopnosti, jak se s aktuální krizí vypořádat. Některé mají prostor pro fiskální a monetární stimuly a jiné ne. Je zřejmé, že u těch, které takové možnosti nemají, bude dopad na ekonomiku výrazně větší. V této souvislosti bude řada rozvojových trhů pravděpodobně čelit krizi platební bilance. Pomoc od MMF nyní žádá téměř 95 zemí, což je mimořádně velké množství. MMF již ohlásil zřízení krátkodobé úvěrové linky pro země, které potřebují krátkodobou likviditu. Fond zároveň schválil úlevu na dluhové službě pro 25 zemí s nízkými příjmy, zatímco země G20 se dohodly na zmrazení bilaterálních splátek vládních půjček pro země IDA, aby uvolnily finanční rezervy, které lze použít k boji proti pandemii a jejím dopadům. Tyto iniciativy jsou vítány, protože alespoň dočasně vytvářejí fiskální prostor pro nejchudší země.
 
Svět nebyl připraven čelit tak náhlé a hluboké hospodářské krizi
Světové makroekonomické základy byly oslabené již před vypuknutím pandemie díky expanzivní měnové politice uplatňované USA, EU a Japonskem a omezeným fiskálním prostorem v mnoha zemích. Rok 2019 poznamenalo všeobecné zpomalení ve zpracovatelském průmyslu a nejnižší ekonomický růst od světové finanční krize. Břemeno vysokého veřejného dluhu (USA, některé země eurozóny a rozvojové země), vysoké zadlužení firem (Čína, v menší míře USA a některé rozvojové země), zadlužení domácností (některé vyspělé i rozvojové tržní ekonomiky) a výrazný zahraniční dluh (v mnoha rozvojových ekonomikách) znamenaly obrovskou finanční zranitelnost už před krizí způsobenou pandemií covid-19. Tyto již existující problémy pravděpodobně ještě zhorší ekonomický útlum. Stane se tak mimo jiné v důsledku nárůstu bankrotů, vyšší nezaměstnanosti (a tím nižší soukromé spotřeby) a zhoršení kvality aktiv v bankovním sektoru.  Kromě toho panovalo ve světě již před krizí vysoké obchodní a geopolitické napětí (např. obchodní válka mezi USA a Čínou), které může nadále přetrvávat.

Analytik: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com