Prezident Erdogan nečekaně odvolal guvernéra centrální banky Murata Uysala, který nedokázal zastavit devalvaci liry. Ve funkci ho nahradil bývalý ministr financí Naci Agbal. Tentýž víkend odstoupil s odvoláním na zdravotní důvody ministr financí Albayrak, zeť prezidenta Erdogana, který byl považován za jeho potenciálního nástupce. Lira v reakci na tyto zprávy následně posílila.
 

Dopady

Turecká lira byla několik posledních měsíců pod silným tlakem (viz graf č. 1, kde zvýšení představuje devalvaci) a propadla se na rekordní minimum. Přes dvoucifernou roční míru inflace, která v říjnu 2020 byla 11,89 % a silné oslabení směnného kurzu se Murat Uysal velmi zdráhal zvyšovat úrokové sazby – částečně pod tlakem prezidenta Erdogana, který je velkým odpůrcem vysokých úrokových sazeb. Turecká centrální banka místo toho udržovala nízkou referenční úrokovou sazbu na podporu ekonomické aktivity a použila své hrubé devizové rezervy k zastavení devalvace liry. Výsledkem je prudký pokles hrubých devizových rezerv jak ukazuje graf č.2.

Trhy na tyto zprávy reagovaly pozitivně a lira výrazně posílila. Skutečný test však přijde na nadcházejícím zasedání Výboru pro měnovou politiku, které se bude konat 19. listopadu. Hospodářská situace Turecka zůstává nejistá. Ekonomiku totiž silně zasáhl prudký pokles ekonomické aktivity v eurozóně, která je jedním z hlavních obchodních partnerů Turecka, a také rychlý propad cestovního ruchu v souvislosti s opatřeními proti šíření onemocnění covid-19.

MMF ve svém říjnovém Světovém ekonomickém výhledu předpovídal Turecku pro rok 2020 pokles reálného HDP o 5 %. Korporátní dluh (68,9 % HDP v 1. čtvrtletí 2020) je navíc vysoký a převážně denominovaný v cizí měně. Proto se očekává, že se úvěruschopnost tureckých společností v kontextu negativního růstu, znehodnocování směnných kurzů a rostoucích nákladů na financování zhorší. Protože jsou podniky z velké části financovány místními bankami, nevyhnutelně to zhorší kvalitu aktiv bankovního sektoru. V neposlední řadě má Turecko velmi nízké hrubé devizové rezervy a vysoké krátkodobé zahraniční závazky vyplývající z mírného deficitu běžného účtu (letos se očekává, že dosáhne -3,7 % HDP). Země má také značný krátkodobý zahraniční dluh. Vzhledem ke slabé likviditě řadí Credendo krátkodobé politické riziko Turecka do kategorie 5/7.

Analytik: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com