Situace německého zpracovatelského průmyslu, který posledních osmnáct měsíců oslabuje, se již odrazila i v české a slovenské ekonomice. Průmysl obou zemí, jejichž export je na Německu silně závislý, tak se zpožděním několika čtvrtletí kráčí ve stopách svého souseda a zpomaluje. Co je příčinou problémů největšího českého obchodního partnera a co můžeme očekávat?

 

Německý zpracovatelský průmysl se potýká s nejistotou na světové úrovni a již 18měsíců oslabuje

Situace v německém zpracovatelském průmyslu, který již rok a půl oslabuje, se projevila sníženým počtem pracovních míst a poklesem výroby (viz graf č. 1). Příčinou jsou především pokračující turbulence ve světovém hospodářství. Největší pokles výroby mezi červencem 2018 a listopadem 2019 tak kromě automobilového průmyslu (8 %) zaznamenal sektor elektroniky (9 %) a odvětví výroby základních kovů včetně oceli (11 %). „Zpracovatelský průmysl je odvětví tažené exportem a na světové úrovni se potýká s velkou nejistotou a překážkami v souvislosti s vývojem čínsko-americké obchodní války, obavám z neřízeného Brexitu, zpomalením čínského hospodářství a strukturálními reformami, které ovlivňují automobilový průmysl a následně i další průmyslová odvětví. Situace se již odrazila v realitě české ekonomiky, která také zpomaluje,“ říká Robert Hausman, obchodní ředitel úvěrové pojišťovny Credendo Short-Term EU Risks pro Českou republiku, která se zabývá pojištěním pohledávek a kryje rizika společností po celém světě. „Vzhledem ke zpomalení ekonomiky se zvyšuje riziko nezaplacení pohledávek a nastává čas, aby si firmy zejména v nejohroženějších odvětvích položily otázku, zda a jak mají své pohledávky zajištěné a zda dostatečně chrání své budoucí příjmy,“ dodává Robert Hausman. 

Ziskovost německých firem klesá a krátkodobý výhled zhoršuje hrozba nových protekcionistických opatření

A pokles výrobního sektoru se odráží také ve finančních údajích německých společností. Poslední data naznačují, že například v ocelářství se ziskovost od roku 2018 poměrně výrazně zhoršila a špatně je na tom již dva roky i automobilový průmysl. U investičního zboží je ziskovost celkem stabilní, ale poměr dluhu se po třech letech poklesu opět zvýšil. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, dosáhl loni v září u výrobního sektoru nejnižší úrovně od června 2009. Jeho pozitivní vývoj v následujících dvou měsících vzbudil naděje, že je výrobní sektor z nejhoršího venku. Jenže listopadová data ukázala další zhoršení, což znamená, že se obchodní sentiment nezměnil a problémům ještě není konec. Na vině je zejména pokles zahraničních objednávek. V lednu se PMI opět zvýšil, ale stále zůstává hluboko pod hranicí 50 bodů. Úroveň 50 bodů je hranicí mezi růstem a poklesem a výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení odvětví.

 

Na globální nejistotu by měla mít pozitivní dopad první fáze dohod mezi Čínou a USA i jasnější časová osa Brexitu, protože tyto události jsou hlavními viníky nízkého obchodního sentimentu. Na druhou stranu existuje riziko, že USA místo Číny zaměří svou pozornost na Evropu, s níž mají druhý největší obchodní deficit. I když se na jednáních v Davosu objevila určitá ochota dospět k příměří, obchodní napětí mezi USA a EU je stále živé. Přestože zavedení cla na dovoz automobilů z Evropy do USA v souvislosti s článkem 232 momentálně není na scéně, hrozba cel stále úplně nezmizela.

Evropské zemědělství, strojírenství a textilní průmysl přitom již pociťují dopady cel, která byla uvalena na evropský dovoz v souvislosti s dotacemi pro Airbus. A prezident Trump hrozí dodatečnými celními tarify v případě, že evropské země zavedou digitální daň. Ta by se týkala velkých internetových firem.

V neposlední řadě by mohla být předmětem odvetných opatření ze strany USA také uhlíková daň plánovaná v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). A to stále není všechno.

Z první fáze obchodní dohody mezi Čínou a USA by ovšem mohly pro Evropu vyplynout i další negativní důsledky. Čína se totiž zavázala nakoupit více některých konkrétních amerických výrobků, a proto by mohla odklonit část čínské poptávky po tomto zboží z Evropy. A to by se v Německu týkalo především automobilů. Hlubší zpomalení čínské ekonomiky v souvislosti s vývojem epidemie koronaviru a narušením dodavatelských řetězců by si na německém zpracovatelském průmyslu mohlo vybrat svou daň, neboť by to nevyhnutelně snížilo jeho export.

Průmysl středoevropských zemí kráčí ve stopách Německa

Průmysl některých středoevropských zemí, jejichž dodavatelské řetězce a export je výrazně závislý na Německu, jde ve stopách jejich souseda a se zpožděním několika čtvrtletí také začal zpomalovat. A to je zejména případ České republiky a Slovenska (viz graf č. 3).  

Podle dat společnosti IHS Markit došlo na Slovensku v loňském roce do konce listopadu k největšímu poklesu produkce v odvětví kovů a kovových výrobků, dále v gumárenství, výrobě plastů a elektrotechnickém průmyslu. Ve druhé polovině roku začal klesat sektor dopravních prostředků. V rámci rozsáhlého zpracovatelského průmyslu rostlo pouze odvětví strojů a zařízení a potravinářství. Naproti tomu odvětví strojů a zařízení v Česku loni do listopadu klesalo a stejně špatně se vedlo i ocelářství. Index PMI pro ČR zůstává hluboko pod 50 body. Jde přitom o jednu z nejnižších hodnot od roku 2009 a lze tedy očekávat, že se český zpracovatelský průmysl problémů jen tak nezbaví.

Analytik: Florence Thiéry – f.thiery@credendo.com