Rizikové faktory a výhled

  • Mexiko zaznamenalo v roce 2020 výrazný ekonomický pokles o 8,5%, letos lze očekávat slabé oživení.
  • Předpokládá se, že bankroty v soukromém sektoru kvůli pandemii covid-19 a vládní politice porostou
  • Veřejné finance se zhoršily v menší míře než ve většině latinskoamerických zemí.
  • Mnoho mexických států je silně zadluženo a jejich platební schopnost bude pravděpodobně v nadcházejících měsících ohrožena.
  • Rizikové ratingy země se nemění.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Pevné makroekonomické základy
  • Významná výrobní odvětví
  • Udržitelná dynamika dluhu
  • Ekonomická diverzifikace

Negativa

  • Země je vystavena změnám podmínek na finančních trzích
  • Sestupný trend produkce ropy
  • Korupce a rostoucí míra kriminality
  • Kontroverzní politická rozhodnutí podporují nejistotu

Hlava státu

  • Prezident Andrés Manuel López Obrador

Populace

  • 127,6 million (2019)

HNP na obyvatele

  • USD 9 430

Příjmová skupina

  • Vyšší střední příjem

Hlavní exportní produkty

  • Výroba (7 % celkových příjmů běžného účtu v roce 2018), soukromé převody (6,6 % v roce 2019), ropa (4,7 % v roce 2019) a cestovní ruch (4,3 % v roce 2018)

Hodnocení rizikovosti země

Druhá největší latinskoamerická ekonomika zažila v roce 2020 hlubokou recesi

Mexiko, stejně jako většina latinskoamerických zemí, prošlo v uplynulém roce hlubokou recesí a nejnovější aktualizace MMF (leden 2021) předpovídají Mexiku pro rok 2020 prudký pokles HDP o 8,5%. Stojí také za zmínku, že Mexiko zaznamenalo hlubší propad, než byl průměrný regionální růst HDP (-7,4 %). Region byl přitom v loňském roce z celosvětového hlediska nejhorší. Špatná výkonnost ekonomického růstu by mohla být překvapivá, protože Mexiko - spolu s Brazílií - zavedlo při řešení pandemie covid-19 nejméně přísná omezení. Jenže vedle pokračující zdravotní krize a následných opatření měly na ekonomickou aktivitu v Mexiku zjevně negativní dopad i další faktory. V první řadě to byly mnohonásobné změny pravidel hry pro investory. Ty vedly k vysoké nejistotě a poklesu investic do ekonomiky. A nižší investice obecně vedou k nižšímu hospodářskému růstu. A za druhé je to aktuální úsporný program, který tlumí hospodářský růst. Na rozdíl od mnoha dalších zemí reagovala mexická vláda na zpomalení ekonomiky odlišně a zvolila cestu fiskálních úsporných opatření.

Slabé oživení čeká na rok 2021

Jak ukazuje graf 1, v letech 2021 a 2022 se v Mexiku očekává hospodářské oživení ve výši 4,3 %, respektive 2,5 % HDP. A to je vzhledem k hluboké loňské recesi a chabému výkonu ekonomiky (ve srovnání s očekávaným průměrným světovým růstem reálného HDP) poměrně slabé. Toto oživení bude navíc způsobeno zejména dopadem velkého stimulačního balíčku v USA, který pro USA znamená vyšší ekonomický růst a pro Mexiko lepší exporty a silnější remitence. Výhled je zahalen vysokou mírou nejistoty, která hrozí kvůli potenciálním novým vlnám covid-19. Přestože země zahájila poměrně brzy, již koncem prosince 2020, svůj očkovací program, stále nezajistila dostatek vakcín pro celou populaci. Případné neúspěchy ve vakcinačním programu by mohly v příštích měsících opět poškodit ekonomickou aktivitu.

Bankroty v soukromém sektoru pravděpodobně porostou

Opatření k zastavení šíření covid-19 poškozují mnoho podniků v Mexiku. Kromě toho je vládní podpora soukromého sektoru extrémně omezená. Mexiko vynaložilo na řešení krize covid-19 pouze dalších 0,7 % HDP a pomoc sestávala převážně z půjček chudším domácnostem. Pro srovnání, Brazílie vynaložila 8 % HDP a průměrem pro rozvojové ekonomiky jsou 4 % HDP. Vláda prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dále činí rozhodnutí, která by mohla soukromému sektoru ještě více ublížit: upřednostňuje větší roli státu v ekonomice a nebude váhat s revizí smluv a zavedením nových pravidel a kontrol. Mezi příklady takových politických rozhodnutí patří výběr daní zaměřený na velké společnosti, plán zákazu outsourcingu pracovních míst a zvýšení minimální mzdy o 15 % do roku 2021. Z těchto důvodů lze v mexickém soukromém sektoru v nadcházejících měsících očekávat další bankroty a ztráty pracovních míst.

Veřejné finance se zhoršily, ale v menší míře než ve většině zemí

Pandemie poškodila také veřejné finance, i když v mnohem menší míře než ve většině ostatních zemí. Podle poslední zprávy MMF z října 2020 činil veřejný dluh na konci roku 2019 mírných 53,7 % HDP, který na konci roku 2020 pravděpodobně vzrostl na přibližně 65,5% HDP, zejména v důsledku ekonomické recese a devalvace mexického pesa. Úroveň veřejného dluhu pravděpodobně v příštích letech zůstane kolem 65 % HDP, což je zvýšená, ne však neudržitelná úroveň, zatímco v příštích letech se očekává, že fiskální deficity budou relativně nízké (-3,4 % HDP v roce 2021) a jejich dopad na dluh vůči HDP bude vyvážen očekávaným růstem HDP. To znamená, že se v některých státech mohou objevit problémy s platbami. Většina dosud nabízených opatření ke zmírnění negativních dopadů covid-19 na soukromý sektor je totiž prováděna přímo na úrovni státní vlády. Řada mexických států je však silně zadlužená a jejich platební schopnost bude v následujících měsících pravděpodobně vážně ohrožená.

Rating politického rizika se nemění

Skóre středně a dlouhodobého politického rizika v Mexiku zůstává v kategorii 3/7 již více než deset let. Hodnocení rizika země odráží její mírný poměr vnějšího dluhu a dluhové služby, nízký schodek běžného účtu, zhoršující se, ale udržitelné veřejné finance, špatný ekonomický růst v posledních letech a (navzdory velké závislosti na americké ekonomice) ekonomickou diverzifikaci země. Hodnocení krátkodobého politického rizika je v kategorii 2/7, a to díky adekvátní úrovni devizových rezerv a relativně nízké úrovni krátkodobého zahraničního dluhu.
I přes náročné globální prostředí zůstává výhled pro obě rizika stabilní.
 

Analytik: Jolyn Debuysscher – j.debuysscher@credendo.com