Rizikové faktory a výhled

Po vojenském převratu v květnu 2014 byla obnovena politická stabilita a měla by přetrvat až do příštích všeobecných voleb, které jsou odloženy na rok 2019. Hluboké rozdíly a nerovnosti v thajské společnosti se léta neřešily. Na základě nové ústavy, která dává větší vliv armádě, ustoupila demokracie do pozadí, což by mohlo mít ve středně až dlouhodobém horizontu vliv na stabilitu země. Ekonomika mezitím fungovala ve „standby“ režimu, neboť trpěla politickou nejistotou, absencí reforem a vládní politiky. To se projevilo v poklesu přímých zahraničních investic, opatrném cestovním ruchu a slabším růstu HDP. Silné makroekonomické základy (včetně rekordních přebytků běžného účtu, udržitelného zahraničního dluhu, zdravých veřejných financí a bankovního sektoru) však ekonomice umožnily odolat.

V roce 2017 výkon ekonomiky posílil, a to především na základě silných příjmů z cestovního ruchu, vyšších veřejných výdajů do infrastruktury a díky zvýšené zahraniční poptávce po thajských výrobcích. Skok v devizových rezervách vedl společnost Credendo k upřesnění ratingu krátkodobého politického rizika, na stupeň 2/7. Lepší podnikatelské prostředí se také projevilo nejnižší kategorií systémového obchodního rizika, které je nyní v kategorii A (na stupnici rizik A-C, kde A znamená nejnižší míru rizika). Celkový výhled je tedy spíše pozitivní, ale přesto je vzhledem k velmi otevřené thajské ekonomice stále citlivý na vnější šoky. Mezi ty nejdůležitější patří potenciální nárůst protekcionismu v globálním měřítku, nejistý ekonomický kontext a v menší míře finanční nestabilita poháněná pokračujícím zpřísňováním měnové politiky Fedu. Hlavními vnitřními riziky zůstávají častější přírodní katastrofy a poptávka spotřebitelů, které brání vysoké zadlužení domácností. Jak se již ukázalo v minulosti, bude výhled rizika záviset především na vývoji nejisté politické situace. Na základě obnovené politické stability a vzhledem k ekonomické odolnosti, zůstává mezitím rating thajského středně až dlouhodobého politického rizika na slušné úrovni 3/7.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Makroekonomická odolnost
  • Zdravé veřejné finance
  • Nízká zahraniční zadluženost, silná likvidita
  • Zdravý bankovní systém

Negativa

  • Sociální a politická polarizace uvnitř thajské společnosti
  • Spoléhání na vývoz, který je vystaven silné regionální konkurenci
  • Citlivost vůči vnějším šokům
  • Vysoký dluh domácností

Hlava státu

  • král Vatčirálongkón

Premiér

  • generál Prayut Chan-o-cha

Příští volby

  • začátek roku 2019

Populace

  • 68 milionů

Příjem na hlavu

  • 5 720 USD

Příjmová skupina

  • vyšší střední

Hlavní exportní produkty

  • cestovní ruch (17,1 % of příjmů běžného účtu), automobilový průmysl (11,5 %), elektronika (10,7 %), stroje a zařízení (6,6 %), zemědělské produkty (5,2 %), elektrické spotřebiče (4,3 %), petrochemický průmysl (3,8%), kovy a ocel (3,1 %)

Hodnocení rizikovosti země

Silnější armáda pro vyšší politickou stabilitu…prozatím

Politická situace je od vojenského puče v květnu 2014 stabilní. V té době byla nová vojenská intervence považována za nezbytnou, neboť neexistovalo žádná řešení dlouhotrvající politické krize. Ve chvíli, kdy byla premiérka Jinglak Šinavatrová zbavena moci, zachovala armáda socio-politický status quo tím, že omezila právo svobody (tisk, sociální média…), odvrátila politické protesty a zajistila přísnější prosazování zákonů.

Pod vedením junty a pod vládou premiéra Chan-o-cha se udály dvě zásadní politické události. Po desetiletích demokratické vlády byla demokracie oslabena novou ústavou. Text schválený referendem v srpnu 2016 připravil půdu k silné úloze armády v politickém systému. Ta má možnost jmenovat premiéra a vybrat členy Senátu.

Druhou významnou událostí byla v říjnu 2016 smrt krále. Thajský král Pchúmipchon Adunjadét byl nejdéle vládnoucí hlavou státu na světě. Thajská společnost jej vnímá posvátně, což bylo důvodem k ročnímu smutečnímu období. Nástup jeho syna Vajiralongkorna byl hladký. Svým prvním rozhodnutím (např. kontrolou některých královských institucí) a žádostí o ústavní úpravy prokázal nový král vůli prosadit svou moc, a tím do jisté míry vyvážit rozdělení moci upřednostňující armádu.

Zpoždění všeobecných voleb a nejistý středně až dlouhodobý výhled

Očekává se, že další všeobecné volby budou odloženy na počátek roku 2019, což umožní návrat k částečně civilní vládě pod vojenskou kontrolou. Favoritem na premiéra je generál Chan-o-cha. Přestože stabilita po volbách pravděpodobně přetrvá, některé faktory ji ve středně až dlouhodobém horizontu ohrožují. Vzhledem k tomu, že vojenská vláda měla být dočasná, mohou být nová ústavní pravidla vítěznou stranou a jejími příznivci velmi špatně přijímána, protože budou čelit omezené politické moci a omezenému prostoru pro politické manévrování. Totéž by mohlo platit i v případě dlouhodobějšího porušování demokratických práv. Skutečnost, že vojenská junta neřešila politickou polarizaci, představuje ve středně až dlouhodobém horizontu riziko nových politických nepokojů.

Ekonomika na pozadí optimistického globálního kontextu zrychluje

Po vojenském převratu v roce 2014 zůstávala ekonomika až do roku 2016 ve “standby” režimu. Vzhledem k politické nejistotě a absenci reforem bylo období 2014-2016 charakterizováno špatným výkonem ekonomiky. Průměrný růst HDP dosáhl 2,4 % (ve srovnání s 3,2 % v letech 2009-2013 a 4,8 % v letech 2000-2008), inflace a růst úvěrů byly nízké a celkový vývoz se stabilizoval na slabší úrovni. V důsledku nejistoty a poškozené důvěry se snížil příliv přímých zahraničních investic, zatímco stoupal odliv zahraničních investic ze strany thajských skupin, které usilují o zámořský rozvoj.

V loňském roce zaznamenala thajská ekonomika významný pokrok v důsledku vyšších investic do veřejné infrastruktury v rámci probíhajícího osmiletého plánu (2015-2022), ostřejšího přílivu přímých zahraničních investic, silnějšího vývozu a příjmů z cestovního ruchu (zejména z Číny). Vývoz thajských výrobků (77% z celkového vývozu zboží) těží z vyšší poptávky v USA a EU a v roce 2017přispěl k růstu HDP na očekávaných 3,7 %, neboť Thajsko zůstává velmi otevřenou ekonomikou (obchod se zbožím přesahuje 48 % HDP, i když od roku 2011, kdy činil 58 %, zaznamenal pokles).
 

Silnější vnější pozice zvyšuje důvěru investorů

Přebytek běžného účtu se v letech 2014-2016 více než ztrojnásobil (až na 20,5 % HDP v roce 2016), částečně to však vysvětluje pomalá domácí poptávka, která se promítla do nižšího dovozu, neboť soukromá spotřeba a investice utrpěly vysokou zadlužeností domácností, ročním smutkem za krále a přetrvávající politickou nejistotou.

V roce 2017 se očekával přebytek na úrovni 10 % HDP, přičemž dovoz ropy stále těžil z trvale nízkých cen. V příštích letech zvyšující se domácí investice a s tím spojený dovoz pravděpodobně posunou přebytek na mnohem nižší úroveň. Lepší ekonomická forma, pozitivní vnější pozice a zvýšená důvěra investorů umožnily bahtu, aby se v roce 2017 stal nejvýkonnější asijskou měnou (+ 9 % proti slabšímu USD do poloviny prosince), tj. téměř zrušil 10% pokles, který byl zaznamenán od května 2014 do konce roku 2016. V případě neexistence významného exogenního šoku se předpokládá, že silný ekonomický růst bude v letošním roce pokračovat.

Pevný bankovní sektor, zdravé veřejné finance

Thajská ekonomika dosud pod vojenskou juntou prokazovala ekonomickou odolnost, což je dáno především celkem silnými makroekonomickými základy, včetně bankovního sektoru. Také veřejné finance jsou silné, jen s mírným veřejným dluhem (lehce nad 40 %) a přiměřenou vládní fiskální rovnováhou, která se však v loňském roce snížila na očekávaný deficit 1,4 % HDP. Předpokládá se, že se v budoucnu mírně zvýší na 1,7 % HDP, podpořena vyššími výdaji v infrastruktuře. Bez ohledu na vládu musí být zachována vysoká stabilita rozpočtových prognóz a fiskální konsolidace. Největší fiskální výzvou bude pro nadcházející vlády zvýšení poměru veřejných příjmů, neboť se očekává, že bez fiskálních reforem zůstane zhruba na 22 % HDP. A tato úroveň je na financování rychlého stárnutí thajské populace považována za nedostatečnou.

Vysoký dluh domácností a volatilní externí vývoj

Výkon thajské ekonomiky stále zaostává za srovnatelnými zeměmi v regionu a v budoucnu bude do značné míry záviset na politickém vývoji a vládní politice. Stejně jako Malajsie čelí Thajsko s koncem éry levné pracovní síly pasti středního příjmu, stárnoucí populace a slabým domácím investicím. Očekává se však, že soukromé investice se ve středně až dlouhodobém horizontu zvýší díky efektu přelévání z vládního investičního plánu. Oživení hospodářského růstu, které se počítá do roku 2022 průměrně s 3,2 %, bude pravděpodobně brzdit vysoký dluh domácností, který se ke konci roku 2016 stabilizoval na 70,2 % HDP. Ten je tudíž nejvyšší v jihovýchodní Asii a na úrovni Malajsie a bude ve středně až dlouhodobém horizontu i nadále poškozovat soukromou spotřebu, navzdory mírnému poklesu v roce 2017 a nízkým cenám ropy.

Do budoucna je Thajsko jako otevřená ekonomika, vystaveno několika potenciálním vnějším šokům. Jde především o možný nárůst protekcionismu v globálním obchodě, slabší zahraniční poptávku v nejistém globálním kontextu a do určité míry finanční nestabilitu související s tempem měnové normalizace Fedu. Další hrozbou jsou přírodní katastrofy, které s sebou přinášejí klimatické změny.

Dobrá likvidita a vnější zadluženost

Thajské finanční riziko je nízké a pomalu se snižovalo již od roku 2014. V roce 2017 byly poměry zahraničního dluhu nízké s očekávanými 31,6 % HDP a 44 % vývozu. Pozitivní vnější vývoj přivedl thajskou vnější likviditu na ještě pohodlnější úroveň. Devizové rezervy jsou rekordně vysoké (mezi prosincem 2016 a říjnem 2017 vzrostly o 17 %) a umožňují pokrytí více než 8,5 měsíce dovozu (zatímco v roce 2014 to bylo pouze 6,4 měsíce).

Takový nárůst lze vysvětlit snížením dovozu v letech 2014-2016 a silnějším vývozem od roku 2017. Pokud jde o krátkodobý dluh, vykazuje v průběhu let vysokou stabilitu na přijatelné úrovni, která se pohybuje kolem 18 % výnosů z vývozu a 30 % devizových rezerv.