Události

Čínská ekonomika by se mohla po měsících prudkého zpomalení postupně stabilizovat. Peking se s cílem zlepšit ekonomické vyhlídky snaží již poměrně dlouhou dobu zmírnit obchodní napětí s USA a vypadá to, že výsledkem letošních bilaterálních jednání by nakonec mohla být dohoda. I když zatím spíše křehká. Jejím výsledkem by byl závazek Číny dovážet vyšší objemy zboží z USA. Čína by zároveň nevybírala vyšší cla za americké automobily. Mnohem zásadnější je ale snaha USA získat záruky, že Čína ukončí nespravedlivé zacházení se zahraničními investory. Peking již představil opatření, která by měla vést ke splnění amerických požadavků. Tím je reforma zákona o přímých zahraničních investicích, která prošla v polovině března a mohla by přinést pokrok na mnoha frontách a nastolit rovnější pravidla pro podnikání domácích i zahraničních firem. Zákon by měl vstoupit v platnost v lednu 2020.

Tato reforma je dalším z řady liberalizačních opatření, která čínské úřady přijaly v uplynulém roce, kdy byl například usnadněn přístup zahraničních investorů do finančního a pojišťovacího sektoru. Vláda navíc nedávno přislíbila zjednodušit soukromým společnostem přístup k financování a podpořit inovace, a to zejména ve strategických odvětvích. Kromě toho Peking plánuje pokračovat v reformě státních podniků, která je nezbytným krokem k finanční udržitelnosti většiny ztrátových a vysoce zadlužených státních subjektů.

Vliv na rizikovost země

Zdá se, že čínské úřady jsou odhodlány otevřít trh řady průmyslových odvětví zahraničním investorům a navíc lépe chránit jejich práva. Americký obchodní tlak pomalu začíná nést ovoce, protože vyšší dovozní cla ve svém důsledku stále více poškozují čínské hospodářství a ohrožují pracovní místa. To vše se odehrává v kontextu politiky snižování zadlužení, přičemž v roce 2018 zaznamenalo úpadek rekordní množství podniků. Peking by tak mohl postupně dojít k závěru, že je na čase se přizpůsobit nové globální ekonomické a obchodní realitě. Předpokládá se, že aktuální přebytek běžného účtu platební bilance se v dlouhodobém horizontu změní na deficit, což donutí Čínu přilákat více přímých zahraničních investic. Ty budou důležité také pro podporu růstu HDP, který zpomaluje. K posílení přímých zahraničních investic bude třeba podniknout ještě další kroky, aby se zvýšila liberalizace ekonomiky a zlepšilo se prostředí pro investory. Ti nová opatření vítají, ale přesto zůstávají obezřetní. Implementace podobných nařízení je v Číně totiž známým problémem. A to samé platí pro nový zákon o přímých zahraničních investicích. Jeho pozitivní dopad může v praxi ovlivnit nedostatek podrobných informací, řada výjimek, které se týkají národní bezpečnosti, a také dosud nevydaný seznam odvětví, ve kterých budou zahraniční investice omezeny.  Kombinace obchodního tlaku, který USA na Čínu vyvíjí a situace, v níž se nachází čínská ekonomika, by však mohla vést ke hmatatelnějším výsledkům.

Ať už dopadnou rozhovory jakkoli, realita je taková, že stát kontroluje velké banky a poskytuje masivní dotace čínským podnikům, zatímco komunistická strana stále více proniká do korporátního sektoru. Cílem Číny je přitom pozice světového ekonomického lídra high-tech průmyslem počínaje. Hospodářské a obchodní konflikty Číny a USA proto budou v oblasti rozvoje špičkových technologií pravděpodobně přetrvávat. Přestože nejspíš dojde k pokroku v odhodlání zlepšovat podmínky pro investory a podporovat soukromé společnosti, mohou tento trend zkomplikovat ideologické postoje Si Ťin-pchinga, který upřednostňuje státní podniky jako klíčové ekonomické aktéry v zemi.

Analytik: Raphaël Cecchi – r.cecchi@credendo.com