Události

V důsledku sporu mezi USA a EU o státní podpoře poskytnuté společnostem Airbus a Boeing, umožnila nedávno USA Světová obchodní organizace (WTO) uvalit na evropský dovoz cla ve výši 7,5 miliard USD. Cla ve výši 10 % a 25 %, vstoupila v platnost 18. října na dobu neurčitou a ovlivňují různé země a různá odvětví. Mezi nimi zemědělské zboží (whisky, vepřové výrobky, olivový olej, mléčné výrobky atd.), oděvní a textilní průmysl a lehký průmysl. Ačkoli cla jsou zaměřena na zboží ze zemí, kde je přítomné konsorcium Airbus (Španělsko, Velká Británie, Francie a Německo), zasáhne opatření všechny země Evropské unie, i když se ne všechny dotčené produkty vyrábějí ve všech zemích.  Bílý dům také zvažuje, že by mohl seznam položek, které clu podléhají, podle potřeby upravovat. To by mohlo dále zvýšit nejistotu evropských podniků.

Dopady

Zmíněná opatření mohou ještě dále zhoršit aktuální problémy, kterým evropské ekonomiky čelí. Výrobní průmysl zažívá výrazné zpomalení na celosvětové úrovni. Stal se první a nejvíce přímo zasaženou obětí pokračující obchodní války a následného oslabení světového obchodu. I když je propad patrný také v jiných regionech, zejména v USA, jádrem zhoršení zůstává Evropa. Ta je navíc ovlivněna nejistotou spojenou s Brexitem. Se svými problémy stojí v čele především automobilový průmysl a strojírenství, což dokazuje i ukazatel PMI (Purchasing Managers' Index), který je považován za přední ukazatel ekonomické činnosti. Nejtěžší daň již zaplatilo exportně orientované Německo, tradiční motor regionálního růstu a jedna ze zemí, na které se nové kolo amerických cel zaměřuje nejvíc. Jeho zářijový ukazatel PMI (za výrobní sektor) dosahuje hodnoty 41,7, což je nejnižší úroveň za posledních 123 měsíců. Také další evropské země, mezi nimi Česká republika, Rakousko, Polsko, Španělsko a Itálie, zaznamenaly podle aktuálního PMI v září výraznější pokles v porovnání se srpnem (viz graf 1). K nim se připojuje i Velká Británie a Irsko. Obě země zaznamenaly v září výrazný pokles, který byl ovšem mírnější než v srpnu. Britský výrobní sektor totiž podpořilo obnovování zásob souvisejících s nejistotou okolo Brexitu. Také PMI Eurozóny si v září oproti srpnu výrazně pohoršilo.

 

Automobilový průmysl

Pokud jde o evropský automobilový průmysl, očekává se, že letos klesne objem výroby oproti loňskému roku téměř o 2 %. Výrobci automobilů musí navíc masivně investovat do segmentu elektromobilů, což jejich marže výrazně ovlivňuje. Ocitají se tak v nelehké pozici mezi poklesem poptávky a poklesem marží na jedné straně a hrozbou obrovských pokut ze strany Evropské komise při nesplnění cílů snížení emisí CO2 na straně druhé.  Další hrozbou jsou navíc možná dovozní omezení ze strany USA po šetření zahájeném v loňském roce, kdy americké ministerstvo obchodu uvedlo, že dovoz některých automobilů a automobilových součástek do USA představuje riziko pro národní bezpečnost podle článku 232 zákona o obchodním rozšiřování z roku 1962. Ten dává prezidentovi pravomoc omezit dovoz a zavést neomezeně vysoká cla, pokud vyšetřování ministerstva obchodu zjistí, že je v ohrožení národní bezpečnost. Rozhodnutí ohledně zavedení cel by mělo padnout nejpozději do poloviny listopadu. Případná cla by vážně ovlivnila evropský automobilový průmysl.

Strojírenství

V sektoru strojírenství se očekává, že objem výroby letos vzroste v porovnání s loňským rokem o 2 % (růst v roce 2017 činil asi 5 %, v roce 2018 to byly 3 %). Strojírenství má ale trvalé potíže a americká cla na řadu německých výrobků mu tak zasadí další ránu.  Na proto panuje velká nejistota a německé výrobní společnosti  již začaly snižovat výrobní kapacity. O tom svědčí nárůst zkrácené pracovní doby (částečně subvencované) a oznámení propouštění.

Analytik: Florence Thiéry – f.thiery@credendo.com; Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com


1 EU plus other advanced European countries.