Při pohledu do budoucna zůstávají rizika Ruska, jakožto velkého vývozce komodit, stále stejná: nové sankce a prudké snížení cen komodit. Další riziko představuje globální obchodní prostředí. Země rozhodně není a nebyla imunní vůči obchodnímu napětí a zasáhla ji americká cla na ocel i následky nízkého globálního růstu. Rusko má ale značné vnější rezervy a díky makroekonomické politice se nachází v lepší pozici než v roce 2014.

Silný makroekonomický rámec

Od roku 2014 se Rusko soustředí na stanovení pevného rámce své makroekonomické politiky. Zaměřuje se na inflaci, pružný směnný kurz a obezřetnou fiskální politiku, a kromě toho zavedlo některá nepopulární opatření – letos v lednu to bylo zvýšení DPH a v létě předchozího roku penzijní reforma.  Tato makroekonomická politika pomohla zemi relativně dobře odvrátit negativní vliv nízkých cen ropy a sankcí a zachovat stabilitu země. Výsledkem je, že zůstatek běžného účtu je v přebytku, země má vysoké hrubé devizové rezervy, nízký externí dluh a zdravé veřejné finance s dluhem pod 20 % HDP a očekává se, že tento veřejný dluh zůstane nízký, i když vezmeme v úvahu výdaje na infrastrukturu oznámené prezidentským dekretem z května 2018. Hlavním rizikem pro veřejné finance tak zůstává závislost na tržbách z ropy.  Rubl je stabilní a dokonce v ročním srovnání posiluje, ale zůstává zranitelný vůči vnějším otřesům. Inflace se po navýšení DPH z 18 % na 20 % mírně zvýšila, ale aktuálně je její trend opět klesající, což Ruské centrální bance umožnilo snížit referenční úrokovou sazbu (viz graf 1). Proto také zřejmě klesne i průměrná úroková sazba. Navzdory slabým stránkám, které se týkají zejména malých bank, je bankovní sektor stabilnější, i když existují určitá rizika spojená s nárůstem úvěrů domácností.

Vyhlídky na mírný hospodářský růst

I přes silný rámec makroekonomické politiky zůstává příliv čistých zahraničních investic převážně negativní. To lze vysvětlit různými faktory, mezi které patří i neustálá hrozba dalších sankcí. Kromě toho jsou tu ale i důvody čistě domácí, které mimo jiné souvisí s kvalitou institucí a rizikem vyvlastnění, což Credendo zdůrazňuje ratingem 5/7. Jednou z klíčových slabin ruské ekonomiky je však nízká perspektiva hospodářského růstu. A to v situaci, kdy na trhu panuje nedostatečná konkurence, růst populace je negativní a růst produktivity nízký. Prezident Putin proto v prezidentském dekretu z května 2018 oznámil ambiciózní reformy zaměřené na zvýšení produktivity a růstu, snížení chudoby a prodloužení délky života. Tyto cíle byly transformovány do národních projektů, které počítají se zvýšením veřejných výdajů na infrastrukturu, zdravotnictví a vzdělávání (a jsou částečně financovány zvýšením DPH). I přes tento ambiciózní plán zůstávají vyhlídky na růst nízké. MMF letos očekává, že tempo růstu reálného HDP bude 1 % (viz graf 2). V příštím roce, kdy se očekává realizace národních projektů, pravděpodobně dojde k malému oživení.

 

Analytik: Pascaline della Faille – P.dellaFaille@credendo.com