Ostrý propad ekonomiky

První případy nákazy covid-19 přiměly tureckou vládu k přijetí řady nařízení proti šíření viru, což spolu s vnějším šokem vedlo k ostrému poklesu ekonomické aktivity. I přes podpůrná ekonomická opatření odhaduje MMF pro letošní rok pokles růstu reálného HDP o 5 % (viz graf 1). Prudké oživení ekonomiky očekávané v roce 2021 je zatím vzhledem k těžko předvídatelnému vývoji pandemie velmi nejisté.

Podpůrná fiskální a měnová opatření

Turecké orgány přijaly klíčová fiskální a měnová opatření zaměřená na podporu ekonomiky.

Fiskální opatření zahrnují například zvyšování minimálních důchodů a peněžitou pomoc rodinám v nouzi, ochranu zaměstnanosti, snížení nebo odklad daní pro postižená odvětví (např. cestovní ruch), zákaz propouštění, státní podporu ve výši dvou třetin platu pro zaměstnance postižených firem, přímou podporu Turkish Airlines a dalších dotčených společností. Tureckému majetkovému fondu (Turkey Wealth Fund) byla udělena nová práva na nákup podílů v ohrožených firmách.

V rámci měnových opatření centrální banka dramaticky snížila svou úrokovou sazbu. Ta byla na konci prosince 2019 na dvanácti procentech a naposledy (23. dubna) byla snížena na 8,75 %.  Centrální banka také zavedla další opatření na podporu úvěrů. Snížení úrokové sazby znamená, že skutečná úroková sazba je nyní záporná, protože míra inflace v březnu 2020 dosáhla 11,86 %. V tomto ohledu stojí za zmínku, že nezávislost Centrální banky byla po léta zpochybňována. Přestože jsou nejnovější kroky Centrální banky z hlediska hospodářství pozitivní, znovu vyvolávají otázky o její nezávislosti.

Přebytek běžného účtu zmírňuje vnější tlak

I když jsou příjmy běžného účtu relativně dobře diverzifikované, vnější šok se tvrdě podepisuje na platební bilanci. Krize covid-19 vážně postihla cestovní ruch, klíčové odvětví Turecka, které v roce 2018 znamenalo pro běžný účet 10 % příjmů. Růst reálného HDP Evropské unie (hlavního obchodního partnera Turecka, kam směřuje vývoz téměř 50 % zboží) by se navíc měl letos dle očekávání výrazně snížit (o 7,1 %) a turecký export by se mohl ocitnout pod tlakem. V důsledku toho se v letošním roce očekává pokles příjmů běžného účtu. Na druhé straně Turecko ve velkém dováží ropu a pokles cen ropy je tedy pro zemi velmi dobrou zprávou. Zůstatek běžného účtu by měl letos (již druhý rok po sobě) zůstat v přebytku, což z pohledu posledních třech desetiletí představuje rekordní výsledek (viz graf 2).

Nebývalé, náhlé a prudké zastavení kapitálových toků tureckou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Země se totiž při financování svých velkých zahraničních závazků spoléhá na volatilní kapitálové toky. Achillovou patou Turecka zůstává jeho obrovský krátkodobý zahraniční dluh (který představuje více než dvojnásobek hrubých devizových rezerv) ve spojení s relativně nízkými hrubými devizovými rezervami (viz graf 3).

Turecká lira znovu pod tlakem

Zdrojem obav je prudké oslabení turecké liry (TRY) vůči USD. Velká část firemních úvěrů, které dle odhadů celkově dosahují 80 % HDP, je denominována v cizí měně. Vzhledem k oslabování směnného kurzu je tedy nákladnější splácet závazky v lokální měně. Tento dluh je naštěstí převážně domácí a je financován bankovním sektorem. To ovšem spolu s prudkým poklesem hospodářské činnosti pravděpodobně způsobí problémy dalším společnostem, a tím dále zhorší kvalitu aktiv bankovního sektoru, který je silně závislý na externím financování, a proto ho již zasáhlo prudké zhoršení globálních finančních podmínek.

Na závěr jedna pozitivní poznámka. Jednou ze silných stránek turecké ekonomiky jsou zdravé veřejné finance, které během tohoto obtížného období poskytují zemi dostatečný fiskální prostor pro podporu hospodářství.
 
Analyst: Pascaline della Faille - P.dellaFaille@credendo.com