Mexiko pod palbou

Americký obchodní protekcionismus se v první řadě zaměřuje především na snižování obchodních deficitů. A to je špatná zpráva zejména pro Mexiko, které po Číně, Japonsku a Německu způsobuje spojeným státům čtvrtý největší bilaterální deficit. Mexiko totiž do USA posílá více než tři čtvrtiny svého exportu a to se již začíná projevovat. Znovu se projednává Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) a Mexičané se navíc dohodli na dobrovolném omezení vývozu cukru.

Jak to vypadá s americkou dohodou o volném obchodu s deseti dalšími jihoamerickými zeměmi? Měly by si dělat starosti i Chile, Kolumbie, Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Dominikánská republika a Peru? Ne tak docela. Pokud jde o tyto země, USA zaznamenává obchodní přebytek. Až na Kolumbii, jejíž obchodní přebytek je ovšem velmi malý, a proto se nezdá pravděpodobné, že by se na ni Trumpova administrativa zaměřila.

Venezuela čelí dalším nejistotám

Venezuela je hned po Mexiku další jihoamerickou zemí s nejvyšším obchodním přebytkem s USA. Celkově je v tomto žebříčku na 22. místě, a to především díky vývozu ropy. Protekcionismu však není skutečným důvodem, proč Trump podniká opatření vůči této jihoamerické zemi. Americké sankce se kvůli venezuelské politické krizi zaměřují především na jednotlivce, právo, cenné papíry a dluhy.

Specifické problémy: měď a zemědělské produkty

Ačkoli je Jižní Amerika - kromě Mexika - mimo radar potenciálních amerických obchodních opatření, existují některé specifické problémy. Americké ministerstvo zahraničí nedávno pohrozilo, že zahájí vyšetřování podle článku 232 o dovozu mědi, což by mohlo postihnout Chile a Peru. Další riziko představují americké zemědělské podniky, které hovoří o zavedení obchodních bariér na některé zemědělské produkty. Tato opatření by mohla postihnout především Argentinu a Brazílii. Zatím se ale nic neděje a vývozy z Chile, Peru, Brazílie a Argentiny mají na USA jen malý vliv. Jižní Amerika však může být nepřímo zasažena americkým obchodním protekcionismem vůči Číně, která je jejím významným obchodním partnerem. Možná opatření proti Číně by mohla ovlivnit jihoamerické komoditní vývozce ropy, železné rudy, mědi a sóji.

Zdanění remitencí zahraničních dělníků

A co kdyby Amerika zdanila remitencí zahraničních dělníků? Přestože většina z přibližně 11 milionů neregistrovaných pracovníků v USA pochází z Mexika, masivní daň by měla jen malý efekt, protože pouze 6 % příjmů z běžného účtu v Mexiku pochází z remitencí. Jiné země Jižní Ameriky by ale opatření zasáhlo mnohem více. Na remitence své zahraniční pracovní síly spoléhají vzhledem k většímu procentu příjmů následující země:

 Salvador: 40% příjmů běžného účtu,
• Honduras: 35% příjmů běžného účtu,
• Guatemala: 35% příjmů běžného účtu,
• Karibské ostrovy (např. Jamajka): 30% příjmů běžného účtu,
• Dominikánská republika: 25% příjmů běžného účtu,
• Kuba: 25% příjmů běžného účtu.

Tyto zdroje však zatím ovlivněny nebyly.

Zajímají vás nejvýznamnější události ovlivňující rizikovost zemí? Nejnovější informace a podrobné analýzy najdete zde.