Rizikové faktory a výhled

Burkina Faso je malá a křehká ekonomika s obecně stabilním výhledem. Po turbulentním procesu demokratizace dosáhla země politické stability, což znamená příznivější vyhlídky na růst. Obezřetná makroekonomická politika vlády pomohla k udržitelné vnější finanční pozici. Zvyšuje se vývoz zlata a nízké ceny ropy snižují dovozní náklady. Očekává se, že Burkina Faso zvýší svou zemědělskou produkci, a to zejména produkci bavlny. Toto odvětví je však citlivé na nepříznivé povětrnostní podmínky. Projekce zvládnutelného dvojitého deficitu by mohly snadno destabilizovat také obchodní problémy, zejména nižší ceny zlata nebo vyšší ceny ropy.
Nicméně největší rizika, která ohrožují tuto malou západoafrickou zemi, souvisejí s regionální nejistotou a konfrontací s šířením džihádistické aktivity. Násilné útoky, zejména v hlavním městě Ouagadougou, by mohly odradit investory a veřejné výdaje by tak směřovaly místo do investic na vývoj do investic na bezpečnost. Malý pokrok ve snižování chudoby a špatných životních podmínek by mohl vyvolat sociální napětí a zvýšit riziko politické nestability.
Vzhledem ke zranitelným makroekonomickým ukazatelům klasifikuje Credendo Burkinu Faso v kategorii středně až dlouhodobého politického rizika stupněm 6/7. Členové zóny CFA jsou vystaveni přísnější regionální likviditě. Případné znehodnocení CFA franku by v krátkodobém horizontu způsobilo makroekonomickou nestabilitu. V důsledku toho je krátkodobé politické riziko země klasifikováno stupněm 5. Systémové obchodní riziko je vzhledem k velmi obtížnému podnikatelskému prostředí, korupci a politickým zásahům do justice hodnoceno stupněm C.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Politická stabilizace
  • Silné dárcovské vztahy
  • Nízký zahraniční dluh
  • Zvyšující se produkce zlata

Negativa

  • Vysoké bezpečnostní riziko
  • Země je vystavena obchodním a klimatickým šokům
  • „Nejméně rozvinutá země“
  • Mezery v infrastruktuře (zvlášť v oblasti elektrické energie)

Prezident

  • Roch Marc Christian Kaboré

Premiér

  • Paul Kaba Thiéba

Parlamentní a prezidentské volby

  • Poslední v listopadu 2015, další v listopadu 2020

Populace

  • 18,6 milionů

Příjem na hlavu

  • 640 USD

Příjmová skupina

  • Nízká

Hlavní exportní produkty

  • Zlato (48.8% příjmů běžného účtu), bavlna (9.6%), soukromé převody (6.5%)

Hodnocení rizikovosti země

Maják africké demokratizace

Burkina Faso nedávno prožila historickou lidovou vzpouru, která byla odměněna prvním mírovým předáním moci od 1960, kdy se země stala nezávislou na Francii. V roce 2014 demonstranti vyhnali Blaise Compaoré, autoritářského prezidenta, který vládl v zemi již 27 let. Následující přechodné období bylo poznamenáno pokusy jeho příznivců o převrat. Nicméně v listopadu roku 2015 si národ za prezidenta zvolil Christiana Kaboré (bývalý předseda vlády) a nový parlament. Kaboré zaujal k odpůrcům smířlivý postoj a okamžitě se zaměřil na potlačení všudypřítomné korupce. Zatímco demokracie v Africe obecně zažívá těžké časy, demokratický přechod Burkiny Faso září jako maják. Pro trvalou politickou stabilitu bude ale zásadní pokrok v kritických otázkách, jako je restrukturalizace armády, zlepšení soudního systému a modernizace veřejných služeb.

Vzrůstající bezpečnostní rizika

Bezpečnostní rizika se v posledních dvou letech zvýšila v různých oblastech. Bezpečnostní síly bojují především s narůstajícím džihádistickými aktivitami. V srpnu 2017 napadli džihádisté oblíbenou restauraci v hlavním městě Ouagadougou a zabili 18 lidí. V červnu letošního roku se Burkině Faso nepodařilo získat financování na boj proti terorismu z fondu OSN a finanční limity již omezují možnosti vlády podstatně zvýšit policejní nasazení, a tím značně vzrostlo riziko útoků na cizince a měkké cíle v hlavním městě a v pohraničí s Mali.

Ambiciózní investice a výnosy ze zlata

Burkina Faso je málo rozvinutá země s malou zemědělskou ekonomikou závislou na výnosech z vývozu zlata a bavlny, která je zároveň vysoce závislá na dárcovské pomoci a mnohostranné podpoře financování dovozních nákladů. Od roku 2016 běží ambiciózní vládní plán národního hospodářského a sociálního rozvoje (PNDES), který by měl trvat do roku 2020 a jehož cílem je zrychlení růstu a snižování chudoby, mimo jiné zlepšením dodávky elektřiny a dopravní infrastruktury. Po dvou letech slabého výkonu během politické transformace zaznamenal HDP v roce 2016 silný růst (5,9 %).  Díky silnějším investicím v rámci PNDES se předpokládá, že vyšší zemědělská produkce (zejména bavlny) a rostoucí těžba zlata pravděpodobně v následujících čtyřech letech stabilizuje růst HDP okolo solidních 6,5 %. V důsledku toho jsou prognózy růstu Burkiny Faso vyšší, než průměrné regionální prognózy subsaharské Afriky.

Zlato tvoří téměř polovinu tržeb z exportu Burkiny Faso, což zemi vystavuje nepříznivým cenovým šokům. Ceny zlata dosáhly v roce 2012 vrcholu (téměř 60 USD / g) a následně klesly. Od začátku roku 2016 se ceny zlata poněkud zvedly (přibližně na 40 USD / g) a spolu s nízkými cenami ropy pomohly zmírnit deficit běžného účtu. Nicméně schodek běžného účtu Burkiny Faso zůstane strukturální a poměrně hluboký a očekává se, že se během nadcházejících let bude pohybovat přibližně okolo 7 % HDP (včetně oficiálních převodů). Tržby ze zlata rostou silným tempem díky otevírání nových dolů a postupně se také zvyšuje vývoz bavlny. Investice na druhé straně ale zvyšují i dovoz.  
Značné úvěry na projekty, mezinárodní podpora dárců a rostoucí přímé zahraniční investice (FDI) poskytnou dostatečné finanční prostředky na financování deficitu běžných účtů země. Proto se očekává, že vnější zahraniční dluh bude v příštích letech zvládnutelný. Díky demokratizaci se posílily dárcovské vztahy a zlepšila se důvěra investorů.
Hrubé devizové rezervy Burkiny Faso jakožto člena západoafrické hospodářské a měnové unie (West African Economic and Monetary Union /WAEMU/) jsou soustředěny v regionální centrální bance. Společná měnová politika podporuje měnovou stabilitu (2% inflace). Avšak vzhledem k nedávné krizi (zejména v členských státech CEMAC) je Burkina Faso vystavena rizikům spojeným s možným znehodnocením CFA franku.

Navzdory napjatému rozpočtu jsou veřejné finance pod kontrolou

Veřejné příjmy by se v roce 2017 mohly zvýšit díky posilující těžbě zlata z 15,9 % HDP v roce 2015 na 18,1 % a do konce roku 2020 dokonce na 20,6 %. Nicméně kvůli velkým výdajům na veřejné investice spolu s vysokými mzdovými náklady se předpokládá, že rozpočtový deficit se v letech 2017 a 2018 dočasně rozšíří na přibližně 5,4 % a 4,5 % HDP (z -3,1% v roce 2016). Financování bude poskytnuto půjčkami a granty na zvýhodněnou cenu. Uspokojivá výkonnost v rámci programu MMF pomohla v průběhu let omezit fiskální deficit a udržet poměr veřejného dluhu výrazně nižší než je regionální průměr WAEMU. Přestože lze očekávat, že podíl veřejného dluhu se do roku 2018 zvýší asi na 38,2 % HDP, měl by se v následujících letech opět snižovat a veřejný dluh by tak měl být udržitelný.