Rizikové faktory a výhled

Podle všech odhadů budeme v blízké době svědky velké výměny ve vedení Komunistické strany Číny (CCP). Politická kontinuita však bude zachována. Prezident Si-Ťin-pching totiž i v časech, kdy čínská ekonomika zpomaluje, zůstává pevně u moci. Proces opětovného nalezení ekonomické rovnováhy je pomalý a podpora ekonomického růstu v zájmu zachování sociální stability dále způsobuje růst již tak značného domácího dluhu.  Nad zemí neustále postihovanou velkými odlivy kapitálu a poklesem měny a devizových rezerv se tak stahují mračna. Devizové rezervy však stále zůstávají na vysoké úrovni, což umožňuje hodnotit krátkodobé politické riziko stupněm 1.

Vnější tlak nutí Čínu zostřit kapitálové kontroly a zvýšit úrokové sazby. V kontextu silného dolaru, oslabeného globálního trhu (kdy by mohlo ještě dojít ke zhoršení situace, pokud Donald Trump spustí obchodní válku s Čínou) a nežádoucího domácího vývoje (především kvůli spirále korporátních dluhů a zhoršující se situaci v bankovním sektoru) tento tlak v budoucnu přetrvá. Peking musí vypracovat strategii snížení dluhů většiny státních společností, rekapitalizovat banky a zavést účinnější opatření k regulaci stínového bankovnictví. Obě největší strukturální rizika Číny jsou především domácí, protože vnější dluh je nízký a do značné míry je zmírňován úsporami domácností, nízkým vládním dluhem a kontrolou nad nejvýznamnějšími korporátními a bankovními hráči. Tyto faktory v kombinaci s politickou stabilitou vysvětlují hodnocení střednědobého až dlouhodobého politického rizika stupněm 2.

O tom, že Peking si potřebu reforem a snížení korporátního dluhu uvědomuje, svědčí různá opatření přijatá v minulých letech. Vzhledem k obrovskému rozsahu problémů jsou však tato opatření nedostatečná. Existují značné pochybnosti, že prezident Si-Ťin-pching použije svůj silný mandát k zavedení odvážnějších reforem, včetně restrukturalizace státních podniků. Čím déle mají nezbytné reformy zpoždění, tím více se zvyšuje riziko a důsledky finanční (a ekonomické) krize a tím více se oslabuje schopnost státu těmto krizím odolat. Vzhledem k této složité situaci je komerční riziko Číny hodnoceno jako nejvyšší - stupněm C.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Politická stabilita
  • Čistý silný mezinárodní věřitel
  • Vysoká míra úspor
  • Široká střední třída

Negativa

  • Odpor k reformám v rámci komunistické strany
  • Socio-ekonomocká dohoda ohrožena zpomalováním ekonomiky
  • Enormní korporátní dluh
  • Zranitelný bankovní sektor zatížený špatnými úvěry a nedostatkem transparentnosti

Prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny (CCP)

  • Si-Ťin-pching

Premíér

  • Li Kche-čchiang

Příští volby na Národním kongresu Čínské komunistické strany (pětiletý cyklus)

  • Podzim 2017

Populace

  • 1 371,2 milionů

Příjem na hlavu

  • USD 7 820

Příjmová skupina

  • Vyšší střední

Hlavní vývozní produkty

  • Elektronické stroje a zařízení (20,6% příjmů běžného účtu), stroje a mechanická zařízení (14,5%), textil (10,4%), kovy a výrobky z kovů (6,7%), cestovní ruch (4,3%)

Hodnocení rizikovosti země

(zkrácená verze, kompletní článek v angličtině jadete zde)

Kontinuita uprostřed politických změn

Národní kongres Čínské komunistické strany (NPC), který se bude konat na podzim příštího roku, bude významnou událostí, kdy pravděpodobně dojde k výměně většiny lídrů komunistické strany. Očekává se, že proces bude hladký a zajistí budoucí politickou stabilitu. Prezidentský mandát Si-Ťin-pchinga bude v březnu 2018 prodloužen na další tři roky. Není vyloučeno, že v prezidentské funkci zůstane déle, až do roku 2027. To by však vyžadovalo změnu ústavy. Prozatím prosazuje národní protikorupční kampaň, která bez rozdílu zasáhne nižší i vysoce postavené členy strany, což oceňuje široká čínská populace. Ovlivnění privilegií členů strany však zároveň zvyšuje politický odpor, což je možným faktorem budoucí politické nestability.

Prorůstová politika versus znovunalezení ekonomické rovnováhy

Od roku 2011 čínský růst konstantně zpomaluje. HDP vzrostlo v roce 2016 o 6,7 % a ve střednědobém horizontu by mělo postupně spadnout na 6 %. V letošním roce proto Peking přijme nezbytná opatření, aby růst udržel okolo 6,5 % a zajistil stabilitu. Očekává se, že Peking zpřísní měnovou politiku a omezením nadměrných půjček, které přispívají k růstu korporátního dluhu na znepokojující úroveň, zchladí přehřátý trh s nemovitostmi. Také inflace (aktuálně okolo 2 %) je opět na vzestupu.

Odliv kapitálu vede platební bilanci do deficitu

Korporátní dluh dosahuje alarmující úrovně

Stálé zvyšování korporátního dluhu a špatných bankovních půjček mění dlouho přetrvávající názor, že Čína bude schopná zabránit ekonomické a finanční krizi. Současný trend čínského růstu je neudržitelný. Korporátní dluh je obrovský, okolo 170 % HDP, což převyšuje i míru obvyklou v rozvojových zemích, které v minulosti postihla krize. Tempo expanze dluhu je ještě více znepokojující, jeho podíl na HDP vzrostl od roku 2009 o 75 %.

Corporate debt at alarming levels

China’s biggest risks continue to grow. The continued deterioration of heavy corporate debt and banks’ bad loans alter the longstanding perception that China will be able to avoid an economic and financial crisis. The current trend of Chinese growth driven by inefficient credit and increasingly requiring debt to sustain high GDP growth is unsustainable. The stock of corporate debt is huge, around 170% of GDP, and exceeds levels encountered in emerging countries which have suffered a crisis in the past. The pace of debt expansion is even more worrying, with credit growth rates far above GDP growth rates, as its share to GDP has soared by 75% since 2009. 

Vzrůstající korporátní dluh

V porovnání s korporátním dluhem je veřejný dluh mnohem mírnější. Díky příznivé rozpočtové situaci a nízkému dluhu (15 % HDP), má čínská vláda manévrovací prostor pro využití fiskálních stimulů.

Prostor pro fiskální stimuly a silnější soukromou spotřebu

Nízké vnější finanční riziko

Čína má nízký a udržitelný externí dluh, který od roku 2015 dokonce klesl z 16,8 %HDP v roce 2014 na očekávaných 10,2 % v roce 2016. Čínské devizové rezervy jsou nejvyšší na světě - kryjí 16 měsíců dovozu a 3,5 násobek krátkodobého zahraničního dluhu. Nicméně rezervy poprvé od roku 1992 v letech 2015/16 poklesly o 21 %.

Rezervy RMB jsou od roku 2015 pod tlakem

Kompletní analýzu (v angličtině) najdete zde.