Rizikové faktory a výhled

Pobřeží slonoviny zaznamenalo od ukončení občanského konfliktu v roce 2011 významný pokrok. Pomalé poválečné smiřování však představuje významné riziko. Vojenské vzpoury a občanské nepokoje poškodily na počátku roku 2017 obraz vlády a tato nestabilita by v budoucnu mohla ohrozit investice a zabránit dlouhodobému hospodářskému pokroku. Ačkoli je návrat k občanské válce nepravděpodobný, společnost Credendo aktuálně klasifikuje střednědobé až dlouhodobé politické riziko země stupněm 6/7. Makroekonomické ukazatele se nicméně zlepšily a výhled je pozitivní, protože Pobřeží slonoviny se stalo jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik subsaharské Afriky. Významnými faktory růstu je především oživení spotřeby domácností spolu s rozsáhlými veřejnými investicemi a přílivem přímých zahraničních investic.

Pobřeží slonoviny zasáhl jakožto největšího světového vývozce kakaa v sezóně 2016/17pokles mezinárodních cen této komodity a  v důsledku globálního přebytku lze očekávat, že ceny kakaa zůstanou utlumeny i ve střednědobém horizontu. Vedle obchodních šoků může zemědělské ekonomice Pobřeží slonoviny navíc způsobovat problémy také počasí. Konsolidační úsilí spolu s  dobrou politikou v rámci programu MMF by mělo přispět k udržení omezeného dvojitého deficitu. Společnost Credendo aktuálně klasifikuje krátkodobé politické riziko stupněm 4/7, což odráží skutečnost, že likvidita země je (ve srovnání s podobnými zeměmi v regionu) ohrožena jen minimálně.  Zóna CFA momentálně prochází krizí a regionálně udržované devizové rezervy jsou pod tlakem, což oživuje diskusi o možné devalvaci. K tomu se přidávají problémy s korupcí, právní nejistota a obtížné podnikatelské prostředí. Tyto skutečnosti jsou důvodem klasifikace systémového obchodního rizika stupněm C (na stupnici od A do C, kde C znamená nejvyšší míru rizika).

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Přední světový vývozce kakaa
  • Politická stabilizace
  • Slibné odhady hospodářského růstu
  • Mezinárodní podpora

Negativa

  • Pomalý poválečný smír
  • Země je vystavena obchodním a klimatickým šokům
  • Slabá správa veřejného dluhu (zlepšuje se)
  • Sociální nespokojenost

Hlava státu

  • Prezident Alassane Ouattara

Prezidentské volby

  • Poslední v říjnu 2015, další v r. 2020

Parlamentní volby

  • Poslední v prosinci 2016, další v r. 2021

Populace

  • 23,7 milionů

Příjem na hlavu

  • USD 1 520

Příjmová skupina

  • Nižší střední příjem

Hlavní exportní produkty

  • Kakaové boby a produkty (44,5 % příjmů běžného účtu), uhlovodíky (12, 8%)

Hodnocení rizikovosti země

Země za sebou nechává deset let občanské války…

Rivalita mezi Laurentem Gbagbou a Alassanem Ouattarou se objevila již během voleb v roce 1999, kdy byl Gbagbo zvolen prezidentem, poté co odmítl uznat vítězství svého rivala, v čemž ho podpořil i ústavní soud. Po pokusu o převrat se země dostala do občanské války, která trvala od roku 2002 do roku 2011 a Pobřeží slonoviny bylo po celé desetiletí rozděleno na převážně muslimský sever podporující Ouattaru a jih, který zůstal pod vládní kontrolou. Mezinárodní společenství uvalilo proti Gbagbovi sankce, zatímco koalice OSN, francouzských a povstaleckých sil pomohla Ouattarymu převzít moc. Gbagbo byl zatčen a poslán k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Prezident Ouattara, bývalý náměstek generálního ředitele MMF, má mezinárodní podporu a důvěru investorů

… ale platí za pomalé poválečné usmíření

Bezpečnostní situace se od roku 2011 výrazně zlepšila a koncem června 2017 skončila 14 let trvající mírová mise OSN. Pomalý proces opětovného začlenění vojáků povstalců do armády a značné množství zbraní však představují významná rizika.
Mezinárodně podporovaná reforma bezpečnostního sektoru, která spojuje loajalisty a povstalecké síly, zklamala. Na počátku roku 2017 došlo k vojenským vzpourám a občanským nepokojům.

Jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik subsaharské Afriky

Po vyhlášení nezávislosti na Francii roku 1960 bylo Pobřeží slonoviny předním světovým vývozcem kakaa s prosperující ekonomikou. To se během deseti let občanské války změnilo. Přesto se země po návratu k politické stabilitě v roce 2012 stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik subsaharské Afriky. Po dosažení tempa růstu HDP ve výši přibližně 9 % ve třech po sobě následujících letech, se prognózy růstu HDP pohybují okolo 7 % a je zřejmé, že Pobřeží slonoviny stále překračuje regionální průměr.

Hospodářský růst je tažen investicemi do infrastruktury, zemědělství a těžby a oživení současně zažívá i spotřeba domácností. Nicméně údaje o spotřebě jsou velmi závislé na počasí, protože živobytí téměř dvou třetin obyvatelstva závisí na zemědělství.

Globální pokles cen kakaa poškozuje nejvýznamnější odvětví

Protože je země největším světovým vývozcem kakaa, tržní plodiny tvoří téměř 45 % příjmů z vývozu. Reforma odvětví kakaa v roce 2012 stanovila pevnou, vládou garantovanou cenu a zemědělci od té doby dostávají 60 % průměrné ceny, dohodnuté v budoucích aukcích pořádaných Radou pro kávu a kakao (Coffee and Cocoa Board /CCC/). Díky tomu vzrostla produkce a zlepšila se kvalita. Nicméně mezinárodní ceny kakaa byly v sezóně 2016-17 sníženy globálním přebytkem kakaa, pomalejším růstem spotřeby na rozvojových trzích než se očekávalo a zploštěním poptávky západních zemí. Přestože jsou klimatické podmínky hlavním určujícím faktorem ceny, vzhledem ke globálnímu přebytku je růst cen kakaa ve střednědobém horizontu nepravděpodobný. Nízké ceny kakaa neovlivňují pouze výnosy z vývozu a zhoršené výnosy zemědělců, ale ovlivňují ekonomiku obecně, protože asi třetina obyvatelstva je na této plodině závislá a je tudíž nucena snížit svou spotřebu. Vzhledem k tomu jsou vyhlídky na růst od roku 2017 poněkud méně pozitivní, ačkoli zůstávají solidní.

Křehká rovnováha  

Skutečnost, že Pobřeží slonoviny je méně závislé na ropě, pomohla zemi na rozdíl od jejích sousedů ochránit před propadem mezinárodních cen ropy. Vedle kakaa a uhlovodíků produkuje Pobřeží slonoviny také rýži, bavlnu, kávu a palmový olej, což dále přispívá k pohodlnému přebytku obchodní bilance. Zůstatek běžného účtu (včetně oficiálních převodů) však vykazuje deficit, především v důsledku negativních bilancí služeb a odlivu soukromých transferů vyplývajících z významné pracovní imigrace (zejména z Burkiny Faso) do oblastí produkujících kakao. V roce 2016 dosáhl schodek běžného účtu 1,1 % HDP, avšak v letošním roce se očekává nárůst na 3,8 % HDP (téměř 15 % příjmů běžného účtu) v důsledku nižších výnosů z vývozu kakaa a rostoucí spotřeby a dovozních investic. Předpovědi počítající s dlouhodobě nízkou cenou kakaa očekávají v nadcházejících letech schodek běžného účtu přibližně okolo 3 %.

Snižování likvidity obnovuje diskusi o devalvaci CFA franku

Pobřeží slonoviny je členem francouzské zóny CFA, měnové unie s měnou pevně navázanou na euro, konvertibilita je garantována francouzskou státní pokladnou. Cenová stabilita je důležitou ambicí společné měnové politiky; proto se očekává, že inflace zůstane stabilní, kolem 2 %. Makroekonomické základy a vnější likvidita se však v rámci západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU1) zhoršily, stejně jako ve Středoafrickém měnovém a ekonomickém společenství (CEMAC2).

CFA frank byl poprvé devalvován v roce 1994, a to výrazným snížením o 50 %. Od té doby se rozhovory o devalvaci mezi zeměmi CFA objevily jen sporadicky. Jakákoli devalvace by podkopala hospodářskou aktivitu v regionu vzhledem k dopadu na spotřebitele (inflace a vyšší dovozní náklady) a dlužníky (s dluhem denominovaným v tvrdé měně), což zvyšuje obchodní riziko. V dlouhodobém horizontu by nicméně mohla zlepšit mezinárodní konkurenceschopnost regionu

1 Benin, Burkina Faso, Côte d’Ivoire, Guinea-Bissau, Mali, Niger, Senegal and Togo
2 Cameroon, Central African Republic, Chad, Congo-Brazzaville, Equatorial Guinea and Gabon

Nižší veřejné příjmy v době silnější potřeby vládních výdajů

Vládní kapacita pro inkaso příjmů byla v uplynulém desetiletí stabilní a pohybovala se kolem 18-19 % HDP. V poslední době si nízké ceny kakaa vybraly svou daň na fiskální straně, což představuje více než 40 % příjmů vlády. Nižší daňové příjmy a poptávka po výdajích v souvislosti s rostoucími společenskými a vojenskými nepokoji představovaly v letech 2016/17 další tlak na rozpočet, což vedlo k akumulaci domácí nedoplatků. Některé veřejné investice se proto snižují. Vláda snížila svůj rozpočet na rok 2017 a očekává se, že rozpočtový deficit letos vzroste ze 4 % HDP (v roce 2016) na 4,5 %. Nicméně fiskální konsolidace by měla do roku 2019 pomoci vrátit deficit zpět na úroveň 3 % HDP WAEMU.

Kompletní analýzu (v angličtině) najdete zde.