Rizikové faktory a výhled

Dominikánská republika, charakterizovaná politickou stabilitou, překonala v uplynulých letech většinu jihoamerických ekonomik. Vysoký růst doprovázela nízká inflace a zmírňující se externí deficit, který je nyní na nejnižší úrovni za posledních deset let.

Dominikánská republika těží především z vysokých příjmů z cestovního ruchu a remitencí, poměrně nízkých cen ropy a silného přílivu kapitálu. V důsledku toho se začala zlepšovat její likvidita, která bývala tradičně slabou stránkou. Navíc se předpokládá, že pravděpodobnost finanční tísně zůstane v příštích letech mírná, a to vedlo na začátku května 2017 k pozitivnímu posunu ratingu dlouhodobého politického rizika. To je nyní dle hodnocení Credendo na třetí příčce ze sedmi, přičemž 7 znamená nevyšší stupeň rizika. Upozorňujeme, že navzdory internímu zvýšení ratingu zůstává klasifikace pojistného na základě měřítek OECD v kategorii 5/7. Krátkodobé politické riziko je díky kombinaci nízké krátkodobé zadluženosti, příznivých ukazatelů likvidity a rostoucí úrovni devizových rezerv na stupni 2 ze 7. Komerční riziko je mírné a je hodnoceno stupněm B. Pozitivními faktory jsou nízká inflace, relativně vysoký růst, mírný deficit běžného účtu a dostupnost úvěru. Na druhé straně se země potýká s poněkud vysokými finančními náklady a slabým podnikatelským prostředím, kde mimo jiné vládne vysoká korupce.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Politická stabilita
  • Zdravý bankovní sektor
  • Vysoký ekonomický růst
  • Mírný vnější dluh

Negativa

  • Málo diverzifikovaná ekonomika
  • Vystavení klimatickým jevům
  • Slabé veřejné finance
  • Nedostatečný energetický sektor

Hlava státu a vlády

  • Prezident Danilo Medina (inaugurace v srpnu 2012)

Popis volebního systému

  • Prezidentské volby: čtyřleté volební období, poslední volby v květnu 2016
  • Parlamentní volby: čtyřleté volební období, poslední volby v květnu 2016

Populace

  • 10,5 milionů

Příjem na hlavu

  • 6 240 USD

Příjmová skupina

  • Vyšší střední

Hlavní exportní produkty

  • Cestovní ruch (34 % příjmů běžného účtu), soukromé převody (23,6 %), výrobky na vývoz (s výjimkou zpětného vývozu) (13,4 %), zlato (7,9 %), banány (1,7 %), kakao (0,6 %)

Hodnocení rizikovosti země

Politická stabilita po turbulentní minulosti

Dominikánská republika má bouřlivou minulost, ale od roku 1978 se odklání od autokratické vlády směrem k zakotvené demokratické praxi. Navzdory tomu, že instituce a odpovědnost vládních úředníků zůstávají slabé, období voleb bývá poznamenáno drobným napětím. Aby posílily tuto politickou stabilitu, posunuly se všechny hlavní politické strany ke středu a podpořily zásady volného trhu.

Je dobrý soused lepší než vzdálený přítel?

Dominikánská republika zabírá téměř dvě třetiny ostrova Hispaniola na Velkých Antillách. Jedna třetina ostrova patří problematickému Haiti. Přestože se tyto dvě země dělí o ostrov a jsou významnými obchodními partnery, jejich vztahy poznamenává napětí, které panuje už od vyhlášení nezávislosti Dominikánské republiky.

Největším obchodním partnerem Dominikánské republiky je USA. Význam Spojených států není možné přecenit, neboť USA představují 50 % dominikánských vývozů, 41 % přílivu turistů a 71 % remitencí na ostrov. Negativní postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa k imigrantům a obchodním dohodám může Dominikánskou republiku ohrozit. Velký podíl dominikánských vývozů je obchodován v rámci dohody o volném obchodu z roku 2007 (také známá jako DR-CAFTA). Pravděpodobnost změn v americké imigrační a obchodní politice, která má dopad na Dominikánskou republiku, je však malá. Převážná většina dominikánských migrantů do USA je legálních a USA žádné obavy ohledně dohody DR-CAFTA nevyjádřily.

Dominikánská republika předstihuje většinu latinskoamerických ekonomik 

Průměrná míra růstu HDP Dominikánské republiky byla v posledních deseti letech 6,3 %, což je v rámci Latinské Ameriky záviděníhodné. Po skončení dominikánské bankovní krize v roce 2003, která začala insolvencí třetí největší banky v zemi, se ekonomika rozpadla. Nicméně pod úzkým vedením MMF se země výrazně zotavila a dokonce se v posledních krizových situacích (např. Finanční krize roku 2009) ukázala jako odolná. Úspěch Dominikánské republiky lze přisoudit především růstu příjmů z turistického ruchu a zón volného obchodu. Tato odvětví jsou nyní hlavním zaměstnavatelem a klíčovým zdrojem příjmů, které nahrazují historicky významný zemědělský sektor (tj. cukr a v menší míře kávu, tabák a kakao). Zóny volného obchodu dnes představují přibližně polovinu dominikánského vývozu a odvětví cestovního ruchu je největší v Karibiku. Růst stimulovaly také rychle rostoucí remitence od obyvatel žijících v zahraničí, protože zvýšily příjmy dominikánských rodin a snížily tlak na místní zdroje.Objev zlata v roce 2000 navíc podpořil důlní sektor a dále diverzifikoval příjmy země. Přestože země je jednou z nejvíce diverzifikovaných ekonomik v regionu, bude třeba dalšího pokroku, pokud chce zůstat konkurenceschopnou.

Dominikánská republika překonává výkon většiny latinskoamerických ekonomik

Vysoký růst HDP se netransponoval do vyšší inflace, naopak: inflace do konce roku 2016 klesla z téměř 9 % v roce 2007 na méně než 2 %. Nízkou inflaci lze připsat úspěšnému přijetí rámce pro cílení inflace ze strany centrální banky od roku 2012. V následujících letech se očekává mírná inflace okolo 4 %, co že je i cílem centrální banky.

Vysoký růst doprovází nízká inflace

Ekonomický úspěch se promítá do zlepšující se externí rovnováhy

Jako malá země je Dominikánská republika velmi závislá na obchodu k zajištění potřebných potravin, služeb a zboží. Jedním z nejdůležitějších importních produktů je ropa, která tvoří čtvrtinu dovozu a země je tudíž velmi zranitelná vůči posunům cen této komodity.  Pokud se podíváme na druhou stranu, exportu dominují příjmy z cestovního ruchu, které reprezentují více než polovinu příjmů země. Od roku 2013 země také profituje z vývozu zlata, které v roce 2012 tvořilo jedno procento příjmů, ale v roce 2015 to už bylo 7 %. 

Zůstatek běžného účtu se tak díky vyššímu exportu a co je ještě důležitější, díky nižším cenám ropy, výrazně zlepšil.  Navzdory dočasnému zákazu dovozu z Haiti, které je druhým největším obchodním partnerem, byl v roce 2016 schodek běžného účtu na desetiletém minimu. Deficit je více než dobře financován přímými zahraničními investicemi (což v roce 2016 činilo 3,6 % HDP) především v oblasti těžby, cestovního ruchu a zóny volného obchodu. V důsledku toho byly navýšeny devizové rezervy. Ty v březnu 2017 kryly 3,5 měsíce dovozu, což je mírně nad standardní hranicí.  V nadcházejících letech se očekává mírné zvýšení schodku běžného účtu, a to zhruba na 4 % HDP v roce 2021. Významnější růst v USA pravděpodobně podpoří růst vývozu a remitencí, zatímco potenciální oživení cen ropy by mělo zvýšit dovoz. Očekává se však, že přímé zahraniční investice budou v nadcházejících letech převážně financovat i zahraniční schodek, což dále navýší devizové rezervy. K posílení rezerv by také v budoucnu mohl pomoci flexibilnější směnný kurz.

Zlepšení bilance běžného účtu posiluje devizové rezervy

Restrukturalizace dluhů

Dominikánská republika v závěru 80. let a počátku 90. let minulého století nesplácela svůj dluh a po finanční krizi v roce 2003 vyjednala s věřiteli restrukturalizaci dluhů. Od té doby se vztahy s externími věřiteli obecně normalizovaly. Dominikánská republika má ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi přístup k finančním trhům v poměrně příznivém rozsahu. V lednu 2015 Dominikánská republika restrukturalizovala další dluh se státem vlastněnou venezuelskou ropnou společností PDVSA na základě dohody Petrocaribe. Tentokrát to ale byla Venezuela, která vzhledem k naléhavé potřebě likvidity restrukturalizaci požadovala. Dominikánská republika odkoupila svůj dluh ve výši 4 miliardy USD se slevou asi 52 %. V této transakci země odkoupila přibližně 98 % dluhu, který vznikl s PDVSA v letech 2005-14.

V posledních dvou desetiletích se zahraniční dluh prudce snížil - z téměř 70 % HDP v roce 1990 klesl v roce 2016 na mírnou úroveň 39 % HDP. V nadcházejících letech se pravděpodobně bude stabilizovat. Ovšem ve srovnání s příjmy z běžného účtu vypadá tento obrázek méně růžově. Dluh totiž vzrostl v poměru k běžnému účtu ze 100 % v roce 2009 na přibližně 140 % v roce 2016. Tento poměr je však stále udržitelný, a proto v současnosti neexistuje žádné vážné riziko finanční krize. Kromě toho činily výdaje na dluh v roce 2016 pouze 15 % příjmů běžného účtu. Některá rizika pro dynamiku dluhu jsou spojena s potenciálními nepříznivými vnějšími podmínkami. Vedle normalizace měnové politiky USA, by mohl zemi poškodit zejména nárůst averze investorů k riziku.

Achillovou patou zůstává slabé energetické odvětví

Dominikánský energetický sektor je ovlivněn několika strukturálními problémy. V zemi chybí domácí energetické zdroje, a proto musí soukromí výrobci energie dovážet drahou zahraniční energii. Aby snížila náklady, stala se Dominikánská republika aktivním členem venezuelského programu Petrocaribe, který umožnil zemi nakoupit venezuelskou ropu za zvýhodněných podmínek. Závažná hospodářská krize ve Venezuele však tuto možnost omezila. Kromě toho je veřejná síť pro přepravu energie nedostatečně rozvinutá, což vede k častým výpadkům energie, které brání výrobnímu odvětví. Těžké ztráty navíc zvyšuje vysoká míra krádeží a neplatiči elektřiny.

Fiskální politika by se mohla stát problémem  

V minulosti byla fiskální politika charakterizována přetrvávajícími veřejnými deficity a rostoucí úrovní dluhů. Navzdory solidnímu hospodářskému růstu zůstávala významná fiskální nerovnováha ještě před čtyřmi lety neadresná. Fiskální deficit ve veřejném sektoru od roku 2008 vzrostl a ve volebním roce 2012 dosáhl úrovně 8 % HDP. K řešení této záležitosti omezila medinská administrativa veřejné investice a provedla daňové reformy zaměřené na zvýšení příjmů. V důsledku toho se fiskální deficit v průběhu let snížil a díky restrukturalizaci dohody  Petrocaribe byl v roce 2015 zaznamenán mimořádně malý deficit. Očekává se však, že se fiskální pozice do roku 2021 pomalu zhorší, a to na 5,2 % HDP. Pokud jde o příjmy, jsou nezbytné dodatečné daňové reformy, jejichž cílem je rozšíření velmi úzké daňové základny, stejně jako odstranění daňových úlev a posílení opatření ke snížení daňových úniků. Na straně výdajů pak do roku 2019 zvýší fiskální deficity a vládní dluh budování uhelných elektráren a kromě toho budou stále významnější zátěží platby úroků. Výše plateb úroků byla v roce 2016 odhadována okolo 3 % HDP nebo téměř 20 % veřejných příjmů a v příštích letech tyto platby pravděpodobně dále vzrostou.

Fiskální pozice v uplynulém desetiletí