Rizikové faktory a výhled

V roce 2015 zasáhl kazašskou ekonomiku trojnásobný šok: prudký pokles cen ropy, která je hlavním zdrojem příjmů země, ekonomická krize v Rusku spolu s ostrou devalvací rublu a k tomu ještě zpomalení ekonomiky jejího hlavního obchodního partnera – Číny. Důsledkem bylo zhroucení příjmů běžného účtu, jehož bilance se v roce 2015 změnila v deficit a také znehodnocení měny. Dále se zhoršily poměry zahraničního dluhu, což značně zvýšilo finanční riziko, které ale bylo alespoň částečně mírněno vnějšími aktivy Kazachstánu a vysokým podílem vnitropodnikových úvěrů na jeho vnějším dluhu. Výhledově se očekává, že se schodek běžného účtu k letošnímu roku sníží, ale škody, které utrpěl bankovní sektor, tento výhled poněkud kazí. Úvěrové podmínky zůstávají obtížné. Veřejný sektor navíc stále musí podporovat bankovnictví, což vytváří další tlak na veřejné finance, již tak postižené prudkým propadem cen ropy. V této souvislosti se veřejné finance zhoršily, avšak míra vládního dluhu zůstává na příznivé úrovni.

Slabý růst reálného HDP, extrémně špatné úvěrové podmínky, slabá měna a obtížné podnikatelské prostředí jsou důvody hodnocení systémového obchodního rizika stupněm C, který představuje nejhorší kategorii (na tříbodové stupnici A-C). Pozitivní však zůstává míra krátkodobého politického rizika, které odráží likviditu země. Uvolnění měny v roce 2015 totiž snížilo tlaky na devizové rezervy a Credendo nyní krátkodobé politické riziko hodnotí stupněm 3 (na stupnici od 1 do 7, kde 7 je nejvyšším stupně rizika). Naopak míru střednědobého až dlouhodobého hlediska řadí Credendo do kategorie 6/7, a to především vzhledem k vysoké zadluženosti, tlaku na bilanci běžného účtu a fiskální bilanci a vysokou závislost na přírodních zdrojích.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Rozsáhlé přírodní zdroje
  • Flexibilní směnný kurz
  • Nízký veřejný dluh

Negativa

  • Vysoká závislost na přírodních zdrojích
  • Slabý bankovní sektor
  • Vysoká zadluženost

Hlava státu

  • Prezident Nursultan Nazarbayev

Hlava vlády

  • Premiér Bakytzhan Sagintayev

Prezidentské volby

  • Pětileté volební období; naposledy proběhly v dubnu 2015

Parlamentní volby

  • Naposledy proběhly v dubnu 2016

Populace

  • 17,5 milionů

Příjem na hlavu

  • 11 390 USD

Příjmová skupina

  • Vyšší střední

Hlavní exportní produkty

  • Ropné a plynné kondenzáty (48,8% příjmů běžného účtu), výrobky (10,1%), rudy a kovy (7,7%), dopravní služby (6,6%), potraviny (2,9%), a cestovní ruch (2,8%)

Hodnocení rizikovosti země

Nejistota ohledně nástupnictví prezidenta v souvislosti se vzrůstající sociální nespokojeností

Prezident Nursultan Nazarbajev, který je u moci již od roku 1991 kdy se stal Kazachstán nezávislým, byl v dubnu 2015 znovu zvolen na pětileté období. V březnu roku 2016 se uskutečnily předčasné parlamentní volby, aby se opětovně potvrdil vliv vládnoucí strany na zákonodárnou moc. V březnu 2017 parlament schválil ústavní pozměňovací návrhy, jejichž cílem je předat pravomoci prezidenta parlamentu a vládě. Výsledkem je, že se odpovědnost prezidenta zaměří na zahraniční politiku a národní bezpečnost. Vláda má slovo ohledně sociálních a ekonomických programů, zatímco parlament hraje hlavní roli při formování vlády a dohledem nad ní.

Kazašská politická scéna byla dosud velmi stabilní. Hlavní otázkou tak nyní zůstává, kdo se ujme prezidentského úřadu po stárnoucím prezidentovi, který je pro politickou stabilitu země klíčovou postavou a je velmi populární, protože stojí za zvyšováním životní úrovně v zemi a vznikem střední třídy. V roce 2015 se v souvislosti se zhoršením ekonomického prostředí objevily první známky společenské nespokojenosti. Zdrojem znepokojení úřadů je, stejně jako v ostatních zemích regionu, také růst islamismu, což by mohlo sloužit jako omluva pro zpřísnění státní kontroly nad občanskou společností.

Kazachstán, blízký spojenec Ruska a člen Euroasijské unie, se snaží udržovat dobré vztahy s Ruskem, se západem a Čínou. Nicméně intervence Ruska na Ukrajině Kazachstán, kde je přibližně pětina obyvatelstva ruského původu, znepokojila.

Perspektiva růstu se zvyšuje, ale velké výzvy přetrvávají

Po letech silného růstu (průměrně více než 7 % mezi lety 2000 a 2014) byla kazašská ekonomika těžce postižena trojnásobným vnějším šokem: prudkým poklesem cen ropy, která je hlavním zdrojem příjmů země, ekonomickou krizí v Rusku spolu s ostrou devalvací rublu, a k tomu ještě zpomalením ekonomiky jejího hlavního obchodního partnera – Číny. V roce 2014 vstoupil v platnost stimulační balíček "Nurly Zhol" zaměřený na řešení problémů s infrastrukturou a vytváření pracovních míst, který pomohl vyrovnat první dopad vnějších otřesů. Růst HDP se v roce 2015 zpomalil na 1,2 % a loni na 1,1 %. Letos se očekává růst reálného HDP až na 2,5%, neboť produkce ropy díky pozitivnímu vývoji v oblasti Kašagan vzrůstá.

V nadcházejících letech se vyhlídky na růst pravděpodobně zlepší, což je dáno vývojem v ropném průmyslu a pokračujícími ambiciózními strukturálními reformami. Přetrvávají však značné problémy: Ekonomika je silně závislá na Číně a přírodních zdrojích a je tak zranitelná vůči kolísání cen komodit a slabý bankovní sektor není schopen podpořit ekonomiku, což může zatěžovat veřejné finance.

Ambiciózní strukturální reformy

Pokračuje přechod z centralizované na tržní ekonomiku a podnikatelské prostředí se pomalu zlepšuje. Míra korupce zůstává vysoká a země je v žebříčku Transparency International na 131. místě, stejně jako Rusko a Ukrajina. Na druhé straně pokud jde o samotné podnikání, to se podle indexu světové banky „World Bank Ease of Doing Business Index 2017“ zjednodušuje – Kazachstán je nyní na 35. příčce, což je velké zlepšení oproti 51. místu z roku 2016. Kazachstán vstoupil do WTO v listopadu 2015.

Veřejný sektor i nadále hraje velkou roli v ekonomice, zejména pokud jde o přírodní zdroje a těžbu, což zdůrazňuje velikost státního investičního holdingu Samruk Kazyna. Vláda v roce 2015 zahájila rozsáhlý program reforem ("100 konkrétních kroků") zaměřený na zlepšení efektivity stání správy a právního státu a diverzifikaci hospodářství.

Úřady také oznámily rozsáhlý privatizační plán zaměřený na snížení role státu v ekonomice. V procesu privatizace budou zahrnuty akcie společnosti KazMunayGas, uranové společnosti Kazatomprom, železniční společnosti Kazachstán Temir Zholy, letecké společnosti Air Astana a těžební firmy Tau-Ken Samruk. To představuje nejambicióznější privatizační program od doby, kdy v roce 1991 získala země nezávislost. Rozhodnutí prodat podíl v některých velkých státních podnicích pravděpodobně přiláká zahraniční investory.

Odvětví ropy, které v roce 2016 tvořilo téměř 50 % příjmů běžného účtu (pokles z 60 % v roce 2014) a v roce 2017 přibližně 30 % příjmů vládních institucí (pokles z téměř 50 % v roce 2014) je vzhledem k nízkým cenám ropy, které pravděpodobně ještě nějakou dobu nízké zůstanou, pod silným tlakem.

Výsledkem prudkého poklesu cen ropy v polovině roku 2014 byl deficit běžného účtu, který v roce 2016 dále narůstal. Ještě znepokojivější je, že příjmy na běžném účtu se mezi roky 2013 a 2016 snížily na polovinu, což vedlo k prudkému zhoršení vnější bilance. Značně poklesl také dovoz zboží dlouhodobé spotřeby a investičního zboží. Na druhou stranu, přímé zahraniční investice v odvětví ropy a zemního plynu v roce 2016 výrazně vzrostly.

Počínaje letošním rokem se příjmy na běžném účtu pravděpodobně po třech po sobě následujících letech poklesu navýší a očekává se, že se zmenší schodek běžného účtu. Pokud budou ceny komodit relativně stabilní, bude tento pozitivní trend pravděpodobně pokračovat i v příštím roce.
Devizové rezervy se v absolutních číslech mírně snížily a jsou přiměřené, protože pokrývají více než tři měsíce dovozu a téměř dvojnásobek poměrně nízkého, ale prudce stoupajícího krátkodobého dluhu. V tomto kontextu bylo uvolnění měny v srpnu 2015 dobrým krokem, který zajistil devizové rezervy.

Slabý bankovní sektor

V roce 2015 byl opět zasažen bankovní sektor, který se stále ještě zotavoval z bankovní krize roku 2008. Opravdu prudké oslabení domácí měny (více než 45 % vůči USD v roce 2015) a obtížné ekonomické podmínky vedly ke zhoršení kvality aktiv, ziskovosti a úvěrových podmínek. Bankovnictví bylo dlouhodobě zatěžováno špatnými úvěrovými praktikami, neprůhledným vlastnictvím a závislostí na státní podpoře. Největší rozdíl oproti roku 2008 spočívá v tom, že bankovní sektor již není závislý na externím financování, neboť má nyní ve srovnání se značnou zápornou hodnotou aktiv ke konci roku 2007 (více než 20 % HDP ) pozitivní čistá zahraniční aktiva.

V prosinci 2016 intervenovala Národní banka Kazachstánu (NBK) ve dvou malých bankách a jednu uzavřela. To vedlo k tomu, že bankovní vklady byly vnímány jako bezpečné. Největší banka, Kazkommertzbank (KKB), byla také v obtížné pozici a je pravděpodobné, že ji koupí druhá největší banka Halyk. Nový subjekt tak bude představovat téměř 40 % aktiv bankovního sektoru.

Problémy bankovního sektoru nezůstávají bez důsledků pro domácnosti a podniky. Přístup k úvěrům je velmi omezen. Vysoké úrokové sazby zdražují půjčky, které jsou tak pro řadu domácností i podniků příliš nákladné. Podíl soukromých úvěrů na HDP klesl z 63 % v roce 2014 na 54 % v roce 2016. To značně zatěžuje systémové obchodní riziko. Slabý bankovní sektor není schopen v krátkodobém horizontu podporovat hospodářství a představuje riziko pro veřejné finance.

I přes prudký nárůst fiskálního deficitu v roce 2017 (na 6,3 %), jsou finanční prostředky vládních institucí solidní. Úroveň veřejného dluhu je nízká a očekává se, že zůstane relativně stabilní (mírně nad dvaceti procenty HDP roku 2016), a to přesto, že veřejný dluh nedávno výrazně vzrostl.

Rizika spojená s hrubým zahraničním dluhem jsou částečně zmírněna

Poměr hrubého zahraničního dluhu od roku 2013 prudce vzrostl a v roce 2016 dosáhl vysoké úrovně - více než 300 % příjmů na běžném účtu a 120 % HDP. Vzhledem k tomu, že se s vyšším vývozem ropy a dalším exportem očekává v roce 2017 zlepšení bilance běžného účtu, poměr hrubého zahraničního dluhu v příštích letech pravděpodobně postupně klesne, ale i tak zůstane na dost vysoké úrovni.

Spolu s nárůstem zahraničního dluhu se poměr zadluženosti dramaticky zvýšil (i proto, že tržby na běžném účtu se prudce snížily) a očekává se, že v příštích letech zůstane nad 30 % příjmů běžného účtu. Finanční riziko je proto poměrně vysoké. Kazachstán disponoval v roce 2016 zahraničním majetkem v hodnotě 45 % HDP. To spolu se skutečností, že kolem poloviny hrubého zahraničního dluhu tvoří vnitropodnikové půjčky, do jisté míry snižuje finanční riziko.