Rizikové faktory a výhled

Keňa se v posledních letech intenzivně rozrůstá, ale tento růst je způsoben dluhově financovanými  infrastrukturními projekty. To vedlo od roku 2005 k růstu dvojitého schodku a tím i k nárůstu zahraničního dluhu. Vzhledem k tomu, že příjmy země z vývozu od roku 2013 stagnují, je to znepokojivé.

Kromě toho Keňa v posledních měsících prochází turbulentním politickým obdobím. Letošní srpnové volby byly prohlášeny za neplatné a opakovaných voleb v říjnu se opozice odmítla účastnit. Nicméně je nepravděpodobné, že by současná situace vedla k rozsáhlému politickému násilí, jako tomu bylo v roce 2007, a tudíž se neočekává ani žádný dlouhodobý dopad na ekonomiku. Politické turbulence ale podkopávají důvěryhodnost mandátu druhého funkčního období současného prezidenta, což by mohlo negativně ovlivnit schopnost a ochotu nové vlády prosadit ekonomické reformy.

Vzhledem k externímu zadlužení se společnost Credendo rozhodla ke snížení ratingu středně až dlouhodobého politického rizika Keni na stupeň 6 (klasifikace pojistného OECD zůstává v kategorii 6). Krátkodobé politické riziko zůstává na stupni 4. Tento středně až vysoce rizikový výhled je opodstatněn relativně velkým převisem krátkodobého dluhu, který se v posledních letech zvýšil. Obchodní riziko zůstává vysoké, v kategorii C, a to především vzhledem k nejistému politickému prostředí, vlivu limitu úrokových sazeb na dostupnost úvěrů a komplikovanému podnikatelskému prostředí.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Diverzifikovaná ekonomika
  • Robustní růst ekonomiky v poslední dekádě
  • Rozsáhlé investice do infrastruktury by měly v dlouhodobém horizontu vyřešit problémy s vývozem

Negativa

  • Dvojitý deficit zatěžuje úroveň zahraničního dluhu
  • Export v posledních letech stagnuje
  • Turbuletní politická situace bude v krátkodobém horizontu pravděpodobně zátěží pro ekonomiku

Hlava státu a vlády

  • Uhuru Kenyatta (od dubna 2013)

Popis volebního systému

  • Prezidentské a parlamentní volby každých pět let, naposledy v říjnu 2017

Populace

  • 48,5 milionů

Příjem na hlavu

  • USD 1 380

Příjmová skupina

  • Nižší střední příjem

Hlavní příjmy z exportu

  • Soukromé převody (22,7 % příjmů běžného účtu), výroba (15,4 %), přeprava (12,9 %), čaj (10 %), cestovní ruch (6 %), zahradnické produkty (5,5 %), káva (1,6 %)

Hodnocení rizikovosti země

Země s historií sporných voleb

Keňa je nezávislá od roku 1963 a od té doby je poměrně stabilní. Po téměř čtyřech desetiletích vlády jedné strany se v roce 2002 konaly v Keni svobodné volby. V Keni hrají v politice významnou roli etnické skupiny, podle nichž se formují i politické strany, které se pro volby organizují v širších koalicích. Tyto koalice jsou však relativně volatilní a není neobvyklé, že strana koalici změní.

V srpnu 2017 proběhly v Keni volby, které byly později Nejvyšším soudem prohlášeny za neplatné a nové se konaly v říjnu 2017. Zatímco hlasování bylo sporné, stávající prezident Uhuru Kenyatta byl volební komisí vyhlášen vítězem voleb. Vzhledem k tomu, že svobodné volby byly v Keni zavedeny v roce 2002, má za sebou země dlouhou historii komplikovaných voleb. Politické násilí vypuklo po volbách v roce 2007 a také volby v roce 2013 byly opozicí zpochybněny.

Volby v roce 2007 byly volby poznamenány rozsáhlým podvodem, nicméně tehdejší vítěz Mwai Kibaki (který kandidoval proti Odingu) byl následně potvrzen. Mezietnické násilí, jenž vypuklo po urychleném inauguraci Kibakiho, vedlo k úmrtí 1200 lidí a 600 000 lidí muselo opustit své domovy. Současný prezident Kenyatta a současný náměstek prezidenta, kteří byli tehdy politickými soupeři, se museli podrobit soudnímu řízení u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proces proti oběma byl nakonec zastaven kvůli nedostatku důkazů.Navzdory tomu, že Ruto a Kenyatta byli velkými soupeři, spojili se s obviněnými proti ICC a vytvořili politickou alianci (Jubilejní koalici, která se později stala Jubilejní stranou), která zvítězila v roce 2013. Během těchto voleb soupeřila Jubilejní koalice s Odingem. Kenyatta vyhrál volby s 50,51 % hlasů. Odinga poté tvrdil, že hlasování bylo zmanipulováno a pokusil se napadnout výsledek u Nejvyššího soudu, ale jeho případ byl zamítnut.

Během letošních srpnových voleb Kenyatta (podpořený Rutou) opět kandidoval proti Odingovi. Kenyatta oficiálně srpnové hlasování vyhrál s 54,2 %. Byla však podána námitka k Nejvyššímu soudu a Nejvyšší soud v Keni rozhodl, že volby jsou neplatné z důvodu nesrovnalostí ve volebním procesu. To vedlo k tomu, že se 26. října uskutečnily nové volby. Odinga se jich ale nezúčastnil. Kenyatta tak byl po volbách vyhlášen vítězem s 98 % hlasů. Aktuální napětí v průběhu voleb Keňu silně rozdělilo, protože v souvislosti s násilím již došlo k usmrcení až 80 lidí. Výsledkem je další růst rizika násilností mezi etnickými skupinami. Přesto se nepředpokládá, že by se situace vyhrotila jako po volbách v roce 2007. Nízká účast a sporný proces vedoucí k volbám však bude podkopávat důvěryhodnost mandátu Kenyatty během druhého pětiletého funkčního období. Mohla by tedy být omezena jeho schopnost a ochota prosadit nezbytné ekonomické reformy a fiskální konsolidaci. Momentálně se očekává, že Ruto bude kandidátem prezidentských voleb plánovaných na rok 2022. Kdyby byl zvolen, pravděpodobně by pokračoval v rozvoji infrastruktury, kterou Kenyatta momentálně zavádí.

Nejistota ohledně obchodní dohody s EU

Keňa je členem Východoafrického společenství (EAC) společně s Burundi, Rwandou, Jižním Súdánem, Tanzánií a Ugandou. V rámci EAC se jeho členové snaží o ekonomickou integraci. V roce 2010 byla odstraněna dovozní cla mezi zeměmi EAC a země pomalu směřují k odstranění netarifních překážek. V posledních letech sdružení EAC sjednalo dohodu o volném obchodu s EU (Dohoda o hospodářském partnerství - EPA). Jednání byla uzavřena v říjnu 2014, ale zatímco dohoda měla být ratifikována do října 2016, prozatím se tak nestalo. EPA s EU musí být ratifikována všemi členy EAC, ale dosud tak učinily pouze Keňa a Rwanda. Opozice vůči dohodě se zvýšila, zejména v Tanzanii, ale také v Ugandě. V Tanzanii je odpor vůči dohodě dán především obavou, že tanzanské společnosti nebudou moci konkurovat společnostem z EU. Zdá se, že rozhovory uvízly na mrtvém bodě a v současné době existuje jen malá naděje na řešení. Vzhledem k tomu, že je Keňa jedinou zemí v EAC, která není klasifikována jako nejméně rozvinutá země (Least Developed Country - LDC), znamená to pro Keňu nepříjemné důsledky. LDC země totiž mají v rámci programu Everything But Arms bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU. Vzhledem k tomu, že Keňa již není nejméně rozvinutou zemí, riskuje, že ztratí bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU. A to by vzhledem k významu evropského trhu pro Keňu představovalo problém. Přibližně 22 % jejího celkového vývozu je totiž určeno pro EU, přičemž káva a zahradnické produkty jsou hlavními produkty vyváženými do EU. V současné době má Keňa stále volný přístup na trhy EU bez daní a kvót, neboť EPA s EAC se stále považuje za podepsanou, ale pokud by se EPA neuskutečnila, mohl by být tento volný přístup zrušen.

Další obavy týkající se exportní kapacity Keni vyplývají ze skutečnosti, že Keňa ztrácí podíl na trhu v zemích EAC. Od roku 2013 se vývoz zboží do zemí EAC snížil o téměř 20 %, zatímco celkový dovoz těchto zemí se zvýšil. Příčinou je především snížený vývoz zemědělského a zpracovatelského průmyslu. Důvodem je zvýšená konkurence východoasijských a čínských vývozců. To je znepokojivý vývoj, neboť EAC je v současnosti pro Keňu největším vývozním trhem.

Ekonomický růst pohánějí infrastrukturní projekty

Keňa intenzivně investuje do několika velkých infrastrukturních projektů. Tyto projekty jsou klíčovou součástí současné hospodářské politiky vlády. Například v květnu 2017 byla slavnostně otevřena železniční trať Standard-Gauge Mombasa-Nairobi (SGR) za 3,8 mld. USD. Keňa zároveň rozšiřuje přístavní kapacitu v Lamu a Mombase, buduje se řada velkých elektráren, země rozšiřuje svou silniční síť a modernizuje se řada keňských letišť. Tyto projekty byly zahájeny v rámci plánu Vision 2030. Ambiciózní plán s cílem posunout Keňu do roku 2030 mezi průmyslové země se středními příjmy odstartoval v roce 2008.

Velké infrastrukturní projekty vedly k silnému růstu. Keňská ekonomika v období 2007-2016 rostla v průměru o 4,9 %. Nicméně tento růst byl nižší než ve většině ostatních zemí EAC (s výjimkou Burundi a jižního Súdánu). V roce 2016 byl růst 5,8 %, přičemž hlavními faktory růstu byla silná expanze stavebnictví a odvětví elektřiny a oživení cestovního ruchu. Předpokládá se, že ve střednědobém horizontu zůstane růst kolem 6 %, přičemž investice do infrastruktury budou i nadále silným hnacím motorem.

Očekává se, že v roce 2017 ovlivní růst nejistota spojená s volbami, suchem na počátku roku a nedostatkem dostupných úvěrů. V srpnu 2016 byla zavedena horní hranice úrokových sazeb s cílem řešit vysoké náklady na půjčky. Namísto snižování úrokových sazeb však míra limitu úrokových sazeb (na úrovni 4 % nad referenční úrokovou sazbou centrální banky) snižuje komerční půjčky. Očekává se, že limity budou změněny nebo zrušeny, ale pravděpodobně k tomu dojde až po nástupu nové vlády, což znamená, že v krátkodobém horizontu se hospodářský růst v zemi ocitne pod tlakem.

Investice do infrastruktury vedly k vyššímu dvojitému schodku a vyšší úrovni zadlužení

Od roku 2005 má země dvojí deficit. Běžný účet je v deficitu od roku 2004. Historicky byl deficit běžného účtu v období 2007-2016 vysoký a v průměru činil 7 % HDP. Zvýšený schodek běžného účtu vzniká především ze silného dovozu souvisejícího s infrastrukturou. Deficit běžného účtu byl financován převážně prostřednictvím externích půjček (v průměru kolem 77 %) a v menším rozsahu prostřednictvím přímých zahraničních investic (průměrně kolem 22%).

V roce 2016 se schodek běžného účtu (včetně oficiálních převodů) snížil z 10,4% v roce 2014 na 5,4 % HDP kvůli nízkým cenám ropy a nižším dovozům spojeným s investicemi. Předpokládá se, že schodek běžného účtu v příštích letech opět vzroste, zejména v důsledku očekávaného výrazného nárůstu dovozu.

Výhodou keňského hospodářství je, že je relativně diverzifikované. Keňa se nespoléhá na vývoz přírodních zdrojů, jak činí většina ostatních subsaharských zemí. Díky tomu je méně citlivá na snížení cen komodit a to na rozdíl od jiných zemí závislých na zdrojích brání silnějšímu dopadu na zůstatek běžného účtu. Hlavními zdroji příjmů běžného účtu jsou pro Keňu soukromé převody (které představují více než 20% příjmů z běžného účtu země), zboží, dopravní služby, čaj, cestovní ruch, zahradnické produkty a káva. Lepší bezpečnostní situace po teroristických útocích v letech 2013-14 by měla vést ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu.

Fiskální deficit se od roku 2005 stále zvyšuje kvůli rozsáhlému programu veřejných investic. Zatímco deficity se v letech 2006-2008 pohybovaly kolem -2,6 % HDP, v letech 2014-16 se v průměru zvýšily na přibližně -8,1 % HDP. V roce 2016 byl fiskální deficit 8,7% HDP. Mezinárodní měnový fond (MMF) plánuje snížení schodku státního rozpočtu ve východní Africe do roku 2021 o 3 % (což je optimistický plán). Kvůli nákladům na opakované volby a dopadům následného politického napětí by mohlo v roce 2017 dojít k dalšímu poklesu finančních prostředků. Politická krize by navíc mohla vést k odložení slibované fiskální konsolidace.

Velké fiskální deficity zvýšily veřejný dluh ze 43,9 % HDP v roce 2012 na 52,6 % na konci roku 2016. Zhruba polovinu veřejného dluhu tvoří v současné době externí dluh. Většina externího veřejného dluhu se tvoří za zvýhodněných podmínek, ale komerční podíl se zvýšil. Navíc podmínky ke zvýhodnění nového externího veřejného dluhu se pro Keňu stávají méně výhodné a u nových dluhů se stále zkracuje splatnost.

Kromě nárůstu veřejného dluhu se také výrazně zvýšil hrubý zahraniční dluh. Zatímco vnější dluh činil v roce 2007 zhruba 20 % HDP a 70 % příjmů běžného účtu, do konce roku 2016 se zvýšil na více než 40 % HDP. Kolem 60 % zahraničního dluhu činí veřejný dluh.

Ještě znepokojivější je, že poměr zahraničního dluhu k příjmům na běžných účtech vzrostl v roce 2016 téměř na 220 %. Očekává se, že bude v roce 2017 nad 230 % a do roku 2019 se zvýší dokonce na 240 %. V dlouhodobém výhledu MMF očekává, že se zahraniční dluh Keni bude dále zvyšovat. 

A tím se dostáváme ke klíčovému problému keňského příběhu - silný růst HDP byl motivován hlavně vnějšími výpůjčkami a nevyústil ve stejně silný růst exportních příjmů země. V období 2000-2012 exportní příjmy Keni silně rostly až na úroveň okolo 12 % ročně. Od roku 2013 ale stagnují a v období 2013-2016 rostly o méně než 1 %. Zahraniční dluh současně v nominálním vyjádření vzrostl na přibližně 20 % ročně, což vysvětluje vysoký poměr externího dluhu k příjmu běžných účtů. Tento trend vyvolává otázku, jak bude země schopna platit za svůj zahraniční dluh, protože ten musí být samozřejmě zaplacen v cizí měně. Z těchto důvodů se společnost Credendo rozhodla snížit rating střednědobého a dlouhodobého politického rizika do kategorie 6.