Rizikové faktory a výhled

Rizika spojená s politickou situací jsou relativně mírná. V posledních letech vylepšilo Srbsko své vztahy s EU a současně si zachovalo silné vazby s Ruskem, které je tradičním srbským spojencem. Vstup do EU bude v nadcházejících letech pravděpodobně klíčovým důvodem reforem. Srbsko však nejspíš zůstane chyceno mezi konfliktními požadavky procesu přistoupení k EU, svými blízkými vztahy k Rusku a nacionalistickou rétorikou.

Vyhlídky na růst jsou poměrně slibné, ale poněkud je brzdí nízké, pomalu rostoucí národní úspory a domácí investice a slabé, jen pomalu se zlepšující podnikatelské prostředí. Díky neustálému vývozu zboží a služeb a díky tomu, že je čistým dovozcem pohonných hmot, zaznamenalo Srbsko zlepšení bilance běžného účtu.

Mírné a vyšší finanční riziko má klesající tendenci. Po letech narůstajícího zahraničního dluhu klesá vnější zadluženost a tento trend pravděpodobně přetrvá i v nadcházejících letech. V letech 2015 a 2016 došlo k velkým snahám o konsolidaci rozpočtu. Nicméně veřejný dluh i tak zůstává vysoký.

Díky kombinaci zlepšující se makroekonomické situace a stabilní politické situace, zvýšila v lednu 2017 skupina Credendo rating středně až dlouhodobého politického rizika z úrovně 6 na úroveň 5. Vzhledem k pokračující fiskální konsolidaci a dále očekávanému poklesu zahraničního dluhu je pravděpodobné, že se toto riziko v dalších letech ještě sníží. Kombinace nízkého krátkodobého dluhu, příznivých ukazatelů likvidity a příznivé úrovně devizových rezerv vysvětlují hodnocení krátkodobého politického rizika stupněm 2.

Komerční riziko zůstává mírné, v kategorii B. Pozitivní je, že perspektivy růstu se zlepšily a deficit běžného účtu je mírný. Na druhou stranu přetrvávají poněkud vysoké finanční náklady a podnikatelské prostředí zůstává navzdory nedávnému zlepšení na nízké úrovni.

Fakta & Čísla

Pozitiva

  • Status kandidátské země EU
  • Silný vývoz
  • Příznivé vyhlídky na růst

Negativa

  • Složité, ale pomalu se zlepšující podnikatelské prostředí
  • Slabé veřejné finance
  • Slabé státní podniky

Prezident

  • Tomislav Nikolić

Předseda vlády

  • Aleksandar Vučić

Volby

  • Prezidentské volby: duben 2017
  • Parlamentní volby: další v roce 2020

Populace

  • 7,1 milionů

Příjem na obyvatele (USD)

  • 5 500

Příjmová skupina

  • vyšší střední příjem

Hlavní exportní produkty

  • Výroba (3,6% příjmů běžného účtu), soukromé převody (16,3%), potraviny (10,1%), rudy, kovy a hutní výrobky (5,6%), dopravní služby (5,2%), cestovní ruch (4.8%)

Hodnocení rizikovosti země

 

Vyhlídky na růst se zlepšují
 

Hrubý domácí produkt (v %)

Od finanční a hospodářské krize v roce 2008 zaznamenalo Srbsko pouze nevýrazný růst (v letech 2009 - 2015 průměrně -0,1 %). Nedávno se však perspektiva reálného růstu HDP výrazně zlepšila, a to díky oživení průmyslové produkce a zemědělství a silnějším investicím. Předpokládá se, že reálný růst HDP dosáhne letos 2,8 %, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 2,5 %.

 

Probíhající fiskální konsolidace

Veřejné finance

Kvůli hlubokému fiskálnímu deficitu, velkým nákladům státních podniků (odhad v roce 2014 je 2 % HDP) a nevýraznému ekonomickému růstu, došlo po vypuknutí globální ekonomické a finanční krize v roce 2008 k rychlému zhoršení veřejných financí. Vládní dluh narostl z 35 % HDP v roce 2009 až na vrcholných více než 75 % v roce 2015. V letech 2015 a 2016 došlo k velkým snahám o fiskální konsolidaci. To vedlo v roce 2016 ke zlepšení fiskální rovnováhy a mírnému poklesu vládního dluhu. Výhledy na další období jsou pozitivní.

Zužování deficitu běžného účtu a snížení zahraničního dluhu

Bilance běžného účtu (v % HDP)

V uplynulých několika letech se bilance běžného účtu zlepšila a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v letošním roce. 

 

Kompletní analýzu (v angličtině) najdete zde