Události

Tento měsíc byl Rúhání znovu zvolen prezidentem Íránu ziskem 57 % hlasů, čímž jednoznačně porazil Ebrahima Raisiho, který v dubnu překvapivě vstoupil do voleb a o němž se přepokládalo, že má podporu revoluční gardy duchovního ajatolláha Chamenejího. Znovuzvolení Rúháního, který vyhrál nejen díky ekonomickému úspěchu, ale také proto, že slibuje otevřenost vůči západu a větší sociální svobodu, zasadilo ránu konzervativním silám. Splnit sliby však bude obtížné, protože zmíněné oblasti nemá zcela pod kontrolou. Umožnění větší sociální svobody závisí na jmenovaných klericích a na soudnictví. Otevřenost vůči západu bude záviset hlavně na tom, jak dalece budou USA s ohledem na svůj cíl izolovat Írán. Během nedávného výletu do Perského zálivu americký prezident zvýšil tlak na Írán tím, že vyzval "všechny národy svědomí, aby společně pracovali na izolaci Íránu".

Vliv na rizikovost země

V roce 2016 se Írán těšil z prudkého boomu (s růstem reálného HDP 6,6 %), který byl způsoben oživením produkce a vývozu ropy. To vedlo ke zvýšení veřejných výdajů a soukromých investic. Pro rok 2017 se očekává hospodářský růst 3,3 %, a po jeho předpokládané stabilizaci se bude pohybovat okolo 4,5 %. Oživení růstu bylo jedním z faktorů, které vedly k volebnímu vítězství Rúháního. Během kampaně byl však jedním z argumentů jeho protikandidáta, že běžní Iráčané nepocítili toto zlepšení v ekonomice. To je částečně pravda. Na jedné straně Rúháního politika výrazně snížila inflaci a vedla k navýšení přímých zahraničních investic. Ale na druhé straně se soukromá spotřeba v Íránu stále snižuje a nezaměstnanost se v roce 2016 zvýšila. Historicky přetrvávají i další omezení růstu.  Ve velmi špatné kondici je především íránský bankovní sektor. Rozvahy silně podfinancovaných bank jsou zatíženy vysokým podílem nesplácených úvěrů. Jednou z priorit Rúháního bude proto nový bankovní zákon. Očekává se, že nový zákon zvýší regulační a dohledové pravomoci íránské centrální banky nad bankovním sektorem a reforma bankovního sektoru povede k navýšení úvěrů a podpoře růstu. Kromě slabého bankovního sektoru představuje problém také špatné podnikatelské prostředí. Řešení tohoto problému bude pro íránskou vládu velmi složitým a obtížným procesem. Vyšší růst bude také zapotřebí k zajištění dostatečného množství pracovních míst pro odhadovaný počet půl milionu lidí, kteří na trh práce vstupují každý rok a ke snížení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, která tvoří 30 %.

Ekonomický výhled nicméně zůstává pozitivní. Írán má ve srovnání s ostatními vývozci ropy poměrně různorodou ekonomiku, téměř žádný vnější dluh a solidní přebytek běžného účtu. Rizikovost země se tak odvíjí od politického rizika. Jde především o napjaté vztahy s USA. Prezident Trump tento měsíc obnovil zrušení jaderných sankcí, které vyprší každých 120 dní. Současně však znovu uložil další sankce týkající se iránského programu balistických raket. Současně se také zvyšuje regionální napětí, jak bylo vidět během nedávné návštěvy Donalda Trumpa v Saúdské Arábii, který svými připomínkami dále snižoval šance na uvolnění napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

Analytik: Jan-Pieter Laleman, jp.laleman@credendo.com