Aktuální události

5. června se Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty rozhodly přerušit diplomatické styky s Katarem a zablokovat pozemní, námořní i letecké spojení se zemí. Tímto krokem dali jasně najevo, že chtějí zemi izolovat. Obviňují Katar z podpory terorismu a z "oslabení bezpečnosti jeho sousedů". 23. června poslaly Kataru země seznam třinácti tvrdých požadavků, které měl Katar splnit do deseti dnů, aby byly sankce zrušeny. Katar však tento seznam odmítl jako pokus o omezení své suverenity.

Vliv na rizikovost země

Zveřejnění seznamu požadavků zhoršilo situaci mezi Katarem a jeho sousedy. Na jedné straně katarský emír těžko může požadavky přijmout, aniž by ztratil tvář, na druhé straně země své vlastní požadavky nemohou stáhnout z téhož důvodu. Vývoj naznačuje, že uklidnění situace v krátkodobém horizontu není pravděpodobné a lze očekávat prodloužení konfliktu. A toto prodloužení může být spojeno s implementací dalších sankcí. Ekonomický dopad blokády momentálně zmírňují dva faktory. Prvním jsou značná zahraniční aktiva, díky kterým má země velmi silnou vnější pozici. Devizové rezervy dostatečně pokrývají 4,3 měsíce dovozu a Katar má také velký státní fond. Druhým faktorem je stále nedotčený vývoz ropy a zemního plynu, který představuje téměř 60 % příjmů běžného účtu země. Bojkotem jsou nejvíce ovlivněny čtyři odvětví, a to cestovní ruch, letecký průmysl, potravinářství a stavebnictví. Cestovní ruch spolu s leteckým průmyslem zasáhl zákaz veškerého leteckého spojení se zeměmi, které spustily blokádu. Potravinářství a stavebnictví pak ovlivňuje přerušení pozemního spojení se Saúdskou Arábií, přes jejíž hranice proudí do země největší podíl potravin a stavebních materiálů.

Pokud jde o krytí rizik v Kataru, prozatím se situace nemění. Pokud ale krize nebude v následujících měsících vyřešena, je možné, že dojde ke snížení ratingu jak obchodního, tak i krátkodobého politického rizika.

Analytik: Jan-Pieter Laleman, jp.laleman@credendo.com