• Od 23. března platí americká cla ve výši 25 % na veškerý dovoz ocelářských výrobků. Výjimka, která dočasně osvobozovala Kanadu, Mexiko a EU byla od 1. června 2018 zrušena.
  • Očekává se, že dopad na hodnotu globálního vývozu oceli bude omezený.
  • V krátkodobém horizontu budou mezi nejvíce postižené regiony patřit země, které v minulosti podepsaly dohodu o volném obchodu (NAFTA). Ohlášené odvetné tarify na dovoz některých ocelářských produktů z USA by ale měly průměrný dopad na odvětví zmírnit. Opatření dále dopadne na Střední a Jižní Ameriku a Karibik.
  • EU, jihovýchodní Asie a Oceánie by měly pocítit spíše nepřímé důsledky způsobené přesměrováním toku nadbytečného zboží na jejich trhy.
  • Přestože opatření znamenají tlak na snižování mezinárodních cen oceli, nemělo by to mít za následek výrazný pokles cen.

Americká cla nejvíce ovlivní producenty z ostatních zemí NAFTA, Střední a Jižní Ameriku a Karibik

23. března začalo platit clo na dovoz oceli do USA ve výši 25 procent a současně vstoupilo v platnost také desetiprocentní clo na dovozu hliníku. Některé z klíčových zemí (Kanada, Mexiko, země EU, Jižní Korea, Argentina, Austrálie a Brazílie) měly zpočátku dočasnou výjimku. Ke konci března se USA dohodly na vynětí z cla na dovoz oceli s Jižní Koreou, a to v rámci revize dohody o volném obchodu. Trvalé výjimky týkající se cla na dovoz oceli byly uděleny Argentině, Austrálii a Brazílii a Argentina a Austrálie získaly výjimku také na dovoz hliníku. Cla na dovoz oceli z Argentiny a Brazílie nahradí kvóty, u Argentiny se to bude týkat i hliníku.1 Kanadě, Mexiku a zemím EU byly dočasné výjimky nakonec zrušeny a celní sazby vstoupily v platnost od 1. června. Cílem USA je zvýšit míru využití kapacity hliníkárenského a ocelářského průmyslu ze současných 73 % na 80 %, aby se zajistila životaschopnost těchto průmyslových odvětví, což je údajně zásadní pro národní bezpečnost USA.

Následující Risk Insight analyzuje dopad zmíněných opatření na ocelářský průmysl především z globálního pohledu s cílem poskytnout náznak budoucího vývoje mezinárodních cen, ale dotkne se i světových regionů.

Regionální dopad oznámených amerických sazeb na dovoz výrobků z oceli by mohl být přímý i nepřímý. Přímý dopad pocítí země, které ve velké míře vyvážejí do USA, a pro které vývoz představuje velký podíl na celkové produkci. Nepřímý dopad zohledňuje potenciální přesměrování vývozů vyplývající ze ztráty amerického trhu2.

Vliv cla na celkovou bilanci nabídky a poptávky a prognóza vývoje cen

V roce 2017 se ceny oceli zvýšily, a to zejména kvůli silnějšímu globálnímu hospodářskému růstu, trvale silné poptávce z Číny, jejíž podíl na světové spotřebě oceli je asi 50 %. Čína byla zároveň ochotna snížit výrobu kovů a uzavřít nezákonnou výrobu oceli. K celosvětovému růstu cen oceli přispěla i předchozí protekcionistická opatření přijatá proti čínské a ruské oceli v Evropě a USA. USA jsou přitom druhým největším dovozcem železa a oceli na světě (7,3 % pro rok 2016, v USD), těsně za Německem (7,5%). Celková hodnota vývozu železa a oceli do USA činila v roce 2016 22,5 mld. USD. Zdaleka nejvíc železa a oceli směřuje do USA z Kanady, jejíž dodávky v roce 2016 tvořily 19 % amerického dovozu železa a oceli (v USD). Následuje Brazílie, Jižní Korea a Mexiko (viz graf 1). Země EU se na dovozu železa a oceli do USA společně podílejí 20 %. Největším regionem dodávajícím ocel do USA je jihovýchodní Asie a Oceánie, které se podílejí celkem 26 %. Jedná se především o Jižní Koreu, Japonsko, Taiwan, Čínu a Vietnam.

Vzhledem k tomu, že USA představují poměrně omezené procento celosvětového vývozu oceli předpokládá se, že hodnota „ztraceného“ celosvětového exportu bude omezená. Ohledně úrovně celosvětové poptávky po oceli přetrvávají pozitivní odhady. Podle World Steel Association by se objem poptávky mohl v roce 2018 dále zvýšit, a to o 1,8 % a v roce 2019 ještě o 0,7 %. I když 25% sazba rozhodně tlačí světovou cenu oceli dolů, nemělo by to vést k výraznému poklesu cen. Ceny oceli ve Spojených státech jsou již nyní mnohem vyšší než ceny ve většině zemí a očekává se, že se tento nepoměr ještě zvýší.3

Na které regiony budou mít cla přímý dopad?

Z pohledu celkového vývozu je podle údajů společnosti UN Comtrade regionem s největším podílem vývozu železa a oceli směřujícím do USA region NAFTA (země, kde platí Severoamerická dohoda o volném obchodu – tzv. NAFTA), který se v roce 2016 podílel na dovozu do USA 79 procenty (v USD), poté následuje Střední a Jižní Amerika a karibské oblasti s 26 % a Afrika spolu s regionem „Střední a východní Evropa a SNS“4 (dohromady 9 %).

Důležité je také zhodnotit význam vývozu (včetně reexportu) s ohledem na produkci za jednotlivé země. Vývozy (v USD) ze zemí oblasti "Advanced Europe" 5 a "Střední a východní Evropa a SNS" představovaly v roce 2016 celkem více než 50 % jejich výroby železa a oceli.

Globální závislost na vývozu do USA dle regionů shrnuje níže uvedený graf, který naznačuje, že regionem, který se nejvíce opírá o vývozy do USA, jsou země NAFTA (samozřejmě bez USA). Z regionálního hlediska neexistuje žádná jiná oblast, která by měla být vážně zasažena. Zatímco země ve Střední a Jižní Americe a Karibiku posílají více než 25 % svého celkového vývozu do USA, pokud jde o železo a ocel, putuje na export pouze méně než 20 %, což dopad opatření snižuje. Země z regionů "Advanced Europe" a "Střední a východní Evropa a SNS" vyvážejí významnou část své produkce, ale méně než 10 % tohoto vývozu putuje do USA.

 

"Nepřímý dopad" vyplývá ze ztráty amerického trhu. Země vyvážející do USA budou nyní muset pro své přebytky hledat nové trhy. Předpokládá se, že země s největší pravděpodobností pošlou nadbytečnou ocel na trhy, kde již mají silné distribuční kanály, což by na tyto trhy přineslo další nepřímý tlak.

K posouzení případných budoucích změn v obchodních tocích oceli se vybírají největší dodavatelé železa a oceli do USA. Jak již bylo uvedeno, těmito dodavateli jsou EU (20 %), Kanada (19 %), Brazílie (10%), Jižní Korea (8%) a Mexiko (6%)6.

Následující tabulka ukazuje, že region „Advanced Europe“ představuje první nebo druhý největší exportní trh velkých vývozců do USA (bez ohledu na Kanadu a Mexiko). Vzhledem k tomu, že tito dodavatelé pravděpodobně primárně využijí své existující distribuční kanály k tomu, aby v krátké době prodali svůj přebytek, očekává se, že se „Advanced Europe“ stane významným regionem pro vývoz železa a oceli, kam bude v první řadě směřovat vývoz jejích vlastních „členských“ zemí. Většina dovozu především z Číny a mimo jiné také z Jižní Koreje a Brazílie je již cílem antidumpingových opatření na některé druhy výrobků z oceli a nerezavějící oceli. To by mělo dopad levné oceli směřující na evropský trh zmírnit.

Jihovýchodní Asie a Oceánie jsou pro tyto země také významnou destinací, a to zejména pro Jižní Koreu. Také v tomto regionu se znovu objevuje riziko nadměrného zásobování, protože již nyní sem směřuje 64 % čínského vývozu.

Jiné země Latinské Ameriky, které vyvážejí velký podíl své produkce do USA, pravděpodobně budou hledat nové trhy v Evropě i v jihovýchodní Asii.

 

Závěr

Očekává se, že americká cla se na světovém ocelářském průmyslu projeví, ale zdá se, že jen mírně. Americká opatření budou tlačit ceny oceli dolů, ale nemělo by to znamenat jejich výrazný pokles. Na druhé straně ceny v USA by v příštích dvou až třech letech měly zůstat zvýšené. Nejvíce zasažené by měly být země s velkým podílem vývozu do USA. V důsledku toho by zavedením amerických ocelářských tarifů byly do značné míry ovlivněny Kanada a Mexiko. Dopad by měla zmírnit ohlášená odvetná opatření. Zasaženy by také měly být země "Střední a Jižní Ameriky a Karibiku", i když v menším rozsahu. V závislosti na rozsahu schválených kvót by měla být výrazně ovlivněna Brazílie, neboť významný podíl jejího exportu směřuje právě do USA.

Americká cla pravděpodobně změní mezinárodní toky oceli, protože ocel, která nebude moci být dovezena do USA, se bude muset přesměrovat na jiné trhy. A to nejspíš na úkor evropských zemí a jihovýchodní Asie, i když se předpokládá, že dopady zmírní již existující anti dumpingová a protekcionistická opatření na specifické země a produkty.

Analytici: Matthieu Depreter – M.Depreter@credendo.com a Florence Thiéry – F.Thiery@credendo.com


1 Alternativní uspořádání pro Austrálii dosud není známo.
2 Také uvalení kvót výměnou za trvalé osvobození od cla (pro některé země) by znamenalo ztrátu příjmů pro vývozce a přesměrování vývozu.
3Podobné trendy pozorujeme u svitků válcovaných za tepla a armatur.
4 Region “Střední a východní Evropa a SNS” zahrnuje země SNS, Turecko, Albánii, Bosnua a Hercegovinu, Kosovo, Makedonii, Černou horu a Srbsko.
5 “Advanced Europe” zahrnuje všechny země EU, Island, Norsko a Švýcarsko.
6 Brazílie představuje 82 % vývozů ze střední a jižní Ameriky a Karibiku do USA; Jižní Korea představuje 31 % asijských vývozů.