Novela insolvenčního zákona, která platí od 1. července 2017 a přináší zásadní změny původního předpisu, měla významný vliv na celkový počet insolvenčních návrhů. V prvních devíti měsících roku 2017 bylo celkem podáno 18 008 insolvenčních návrhů, z toho 1 445 u firem a 16 563 u spotřebitelů.  Ve srovnání s devíti měsíci roku 2016 tak došlo ke snížení celkového počtu insolvenčních návrhů o 19,9 %. U firem klesl počet návrhů o 23 % a u fyzických osob o 19,6 %.[1]

K vybraným změnám, které novela insolvenčního zákona přináší, jsme pro vás připravili krátký komentář.

Jednou z nejvýznamnějších úprav insolvenčního zákona je zpřísnění pravidel pro podání návrhu na insolvenci a předběžné posouzení insolvenčního návrhu. Novela také zavádí požadavek na prokázání existence pohledávky, institut platební schopnosti, požadavek na doložení skutečného majitele a další úpravy.

Vyšší jistota o skutečné situaci dlužníka

Z pohledu úvěrového pojištění je zásadní především zpřísnění pravidel pro podání návrhu na insolvenci a předběžné posouzení insolvenčního návrhu,“ říká Gabriela Dörnerová, ředitelka  Underwritingu úvěrové pojišťovny Credendo v České republice. V předchozí praxi byl soud povinen zveřejnit insolvenční návrh do dvou hodin od jeho doručení soudu. Nedocházelo proto k žádnému přezkoumání a zveřejňovány byly i nedůvodné návrhy. Následně pak řádově trvalo ještě dny nebo i týdny, než byl tzv. šikanózní návrh zamítnut a odstraněn z insolvenčního rejstříku.

Díky zpřísnění pravidel by již nemělo docházet ke vzniku neopodstatněného reputačního rizika dané společnosti. V těchto případech bývá náprava pro všechny dotčené subjekty často komplikovaná
a zdlouhavá.

Pro nás, jako úvěrovou pojišťovnu, se záznam o insolvenčním návrhu zásadním způsobem promítá do hodnocení úvěrového rizika. Pro klienty úvěrových pojišťoven to často znamená přijmout restriktivní rozhodnutí, a to jak v případě platných úvěrových limitů, tak i nových požadavků. Teprve se získáním relevantních informací je riziko opětovně prověřeno a pojištění pohledávek obnoveno,“ dodává Gabriela Dörnerová.

Pokud je nyní návrh zveřejněn, lze s daleko větší jistotou předpokládat, že je opodstatněný a podnikatelé, obchodní partneři a další subjekty z této skutečnosti mohou vycházet při svých obchodních rozhodnutích.

Další úpravy

Jistotu, že zveřejněné návrhy jsou opodstatněné a vypovídají o skutečné situaci dlužníka, přináší i další výše zmíněné úpravy. Jde především o nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele. Ten tak musí pohledávku doložit buď uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce.

Kromě nových předpisů pro přihlašování pohledávek, požadavku na doložení skutečného majitele a dalších změn zavádí novela také domněnku platební schopnosti podnikatelů, kteří vedou účetnictví, a která závisí na rozdílu mezi výší jeho dluhů a likvidních prostředků[2]. Pokud jsou podmínky domněnky splněny, podnikatel není v úpadku a insolvenční soud by měl insolvenční návrh zamítnout. Tyto změny by ve svém důsledku měly vést ke snížení počtu neopodstatněných insolvenčních řízení a větší jistotě pro podnikatele.

 

[2] Zjednodušeně řečeno je podmínka splněna představuje-li rozdíl mezi dluhy a likvidními prostředky společnosti méně než 10 % všech splatných dluhů