Silnější antimigrační rétorika nejvíce zasáhne středoamerické země

Události

V USA odstartovala kampaň k prezidentským volbám v roce 2020. Prezident Trump usiluje o znovuzvolení a na scéně se tak opět ocitá téma migrační politiky jakožto nejvyšší priority. Jako první pocítilo tuto politiku Mexiko, když prezident Trump v červnu pohrozil, že uvalí na zboží z Mexika celní sazbu 5 %, kterou každý měsíc navýší o pět procent, a to až do října, kdy by tato cla dosáhla 25 %. Vzhledem k tomu, že 80 % mexického vývozu směřuje do USA, cla by mexickou ekonomiku vážně zasáhla.  Mexiko proto přislíbilo, že migraci omezí a byla uzavřena dohoda o omezení příchodu migrantů přes mexickou hranici do USA.  O dva týdny později se v hledáčku ocitly země tzv. Severního trojúhelníku (Guatemala, Salvador, Honduras), když prezident Trump zastavil přímou pomoc ve výši zhruba 550 milionů USD. Migrace v posledních letech ve Střední Americe skutečně výrazně narostla a prezident Trump nevěří, že země podnikají dostatečné kroky k jejímu zmírnění. Kromě toho oznámil, že se chystají razie s cílem nalézt a deportovat odhadem 11 milionů nelegálních přistěhovalců, z nichž většina pochází ze středoamerického regionu.

Vliv na rizikovost regionu

Jaký bude přesný dopad zastavení finanční pomoci zemím Severního trojúhelníku, zatím není jasné, nicméně to zcela určitě sníží schopnost národních vlád řešit společenské problémy jako je chudoba a násilí. Vzhledem k tomu, že značný příliv uprchlíků ze zemí Severního trojúhelníku mají na svědomí právě bezpečnostní problémy a chudoba, mohlo by se Trumpovo politické opatření minout účinkem. Podle Světové obchodní banky trpí Honduras a Guatemala vysokou míru chudoby – 30 % honduraské a 25 % guatemalské populace musí vyjít s 3,20 americkými dolary na den nebo i méně. Jen o trochu lépe je na tom Salvátor s chudobou zasahující okolo 10 % obyvatel. Také bezpečnost je v těchto zemích na špatné úrovni. Podle Světové banky mají Salvador a Honduras nejvyšší počet vražd na 100 000 obyvatel na světě, Guatemala je na 10. místě. Omezení finančních prostředků tak může znamenat zhoršení situace a ještě dále zvýšit počty uprchlíků.

Pokud jde o hrozící masové deportace ilegálních migrantů, nejvíce by zasáhly právě Mexiko a země Severního trojúhelníku. Téměř polovina migrantů v USA je mexického původu, ze zemí Severního trojúhelníku jich pochází zhruba pětina. Dopad deportací na jednotlivé země by byl odlišný. První graf ukazuje objem nelegálních migrantů přicházejících do USA z jednotlivých středoamerických zemí v poměru k populaci dané země. Přestože z Mexika proudí do USA nejvíce migrantů, v porovnání s celkovou mexickou populací je toto číslo poměrně nízké. Podobně jsou na tom Honduras a Guatemala a z porovnání nejhůře vychází Salvador.

Důležitý přitom není jen počet lidí, kteří by se do zemí potenciálně vraceli, ale také to, jak by se země s navrátilci vypořádaly. Na to mohou do určité míry odpovědět ekonomické indikátory jako je míra nezaměstnanosti a hospodářský růst. Ekonomiky s vysokou mírou nezaměstnanosti a malým nebo záporným růstem HDP mohou mít problémy poskytnout deportovaným lidem dostatek pracovních příležitostí.

Druhý graf ukazuje očekávaný růst reálného HDP v roce 2019 a míru nezaměstnanosti v Mexiku a Severním trojúhelníku. Také z tohoto srovnání vychází nejhůř Salvador s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a pomalým růstem ekonomiky.  Mexiko je na tom sice lépe, ale vzhledem k propadu ekonomiky v  prvním čtvrtletí 2019 by také mělo problémy vracející se migranty zaměstnat.   Naproti tomu Honduras a Guatemala by se mohly se situací vyrovnat lépe. A pak je tu i otázka bezpečnostní situace, která bude spolu se sociálními indikátory hrát důležitou roli. Jak již bylo řečeno, v zemích Severního trojúhelníku nejsou tyto indikátory příliš pozitivní, ale i Mexiko se potýká s vysokým počtem vražd na 100 000 obyvatel (řadí se na 13. místo na světě) a chudobou trpí 11 % obyvatel.

Otázkou také je, jak moc země spoléhají na remitence z USA, protože příjmy z remitencí podporují spotřebu a ekonomický růst a mohou být významným zdrojem tržeb a jako takové mají vliv na stav běžného účtu, externí dluh a úroveň devizových rezerv. Význam tržeb z remitencí v jednotlivých zemích za rok 2018 znázorňuje třetí graf.  Zatímco Mexiko se na remitence spoléhá celkem málo, země Severního trojúhelníku jsou na nich do značné míry závislé, a kdyby došlo k masovým deportacím, jejich ekonomiku by to silně ovlivnilo.

Dveře k dohodě jsou zatím stále ještě otevřené. V nadcházejících amerických volbách však nelegální migrace zůstane jedním z hlavních témat a Mexiko, Guatemala, Salvador a Honduras se budou muset s touto politikou v následujících měsících vyrovnat. Antimigrační politikou by mohl být nejvíce zasažen Salvador, a to vzhledem k poměrně vysoké nezaměstnanosti a pomalému růstu ekonomiky. Mexiko je na tom nejlépe, ale protože je USA jeho největším obchodním partnerem, cla by mohla ohrozit celé mexické hospodářství. Klasifikace politického rizika těchto zemí je tak aktuálně pod velkým tlakem.

Analytik: Jolyn Debuysscher – J.Debuysscher@credendo.com